Premiér, ale i úředníci berou jen třetinu příjmu z privátních firem. Nejmenší rozdíl ve Skandinávii
Premiér, ale i úředníci berou jen třetinu příjmu z privátních firem
Nejmenší rozdíl ve Skandinávii
Premiér Jiří Paroubek si za správu země vydělá zhruba desetkrát méně než Martin Roman za vedení největší domácí firmy ČEZ. Paroubek není v Evropě sám. Německou kancléřku Angelu Merkelovou nebo francouzského premiéra Dominiqua de Villepina dělí od příjmů manažerů největších firem podobná propast. Jejich příjmy se jako Paroubkův pohybují mezi 10 až 15 procenty platů šéfů velkých firem.
Vyplývá to z nové studie společnosti HayGroup, která se specializuje na platy manažerů. Nyní navíc oslovila ministerstva ve třinácti evropských zemích a ptala se, kolik berou premiéři, ministři a nejvyšší státní úředníci.
Jiří Paroubek a Angela Merkelová na tom ještě nejsou nejhůř. Tony Blair či premiér Mikuláš Dzurinda si vydělají jen pět až deset procent platů tamních byznysmenů.
V Evropě se politice zhusta vyhýbají lidé se špičkovým vzděláním a unikátním profesionálním životopisem. „Nejsou to nejlepší z nejlepších. Skutečně talentovaní míří do jiných oborů,” říká Michael Kraus, profesor politologie na Middlebury College ve Spojených státech.
Také senátor Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že nízké platy politiků zemi škodí. „Bylo by mnohem rozumnější, kdyby platy politiků byly na úrovni manažerů. Já vím, že se stávám nepopulárním, když to říkám. Je to také obrana proti korupci. Když nejsou lidé dobře zaplaceni, tak si přilepšují jinak. Každý podnik, který špatně platí, bude mít špatné lidi. I český parlament a vláda.”
Nejmenší rozdíl mezi platy politiků a byznysmenů je podle studie HayGroup ve Skandinávii. Dánský premiér si za rok vydělá v přepočtu 5,4 miliónu korun. Jeho příjem tak dosahuje 35 až 40 procent vrcholového manažera. Příjmy dánských a norských úředníků zaostávají za lidmi na srovnatelných postech v soukromých firmách ještě méně. Obě země mají ve světovém srovnání nejmenší problém s korupcí. Mezinárodní instituce od Světového ekonomického fóra po OECD je zároveň považují za nejlépe spravované státy. Za kvalitu se ale platí vysoká cena: dánské i norské daně patří k nejvyšším na světě.
Za poslední roky nikdo z politiků nepřišel s návrhem na zvýšení příjmů. Často se demonstrativně vzdávali třináctých a dalších platů.
„Demokraté všude na světě jsou zbabělí, aby otevřeně přiznali, že chtějí být dobře zaplaceni. Všude politici vydělávají méně a zároveň je po nich žádáno vyšší pracovní nasazení,” tvrdí Schwarzenberg.
Platy státních zaměstnanců naopak v posledních letech výrazně rostly. Od příjmů lidí v soukromých firmách je tak dělí menší propast. Vysoce postavený úředník – náměstek ministra – si měsíčně s odměnami vydělá 64 tisíc. Tedy zhruba 25 až 30 procent toho, co člověk na stejné pozici v soukromé firmě. Výjimkami v Česku jsou jen špičkově zaplacení lidé z centrální banky (guvernér bere 250 tisíc) či z konsolidační agentury (platy i nad 400 tisíc).
Autor/ři: Lenka Zlámalová, Vojtěch Blažek
HN.IHNED.CZ 12. 5. 2006 00:00
Komentáře
Přidat komentář