Veřejná kontrola vrcholných politiků má přednost před ochranou soukromí. Svým rozhodnutím, kterým včera zastavil řízení s redaktorem HN Tomášem Němečkem, to potvrdil Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
(ÚOOÚ).
»V případě členů vlády je zřejmé, že se v jejich rukou koncentruje rozsáhlá pravomoc… S tou je nepochybně spojen také vyšší zájem veřejnosti na transparentnosti a kontrole jejich rozhodování,« stojí v odůvodnění ÚOOÚ.
Veřejná kontrola vrcholných politiků má přednost před ochranou soukromí. Svým rozhodnutím, kterým včera zastavil řízení s redaktorem HN Tomášem Němečkem, to potvrdil Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
»V případě členů vlády je zřejmé, že se v jejich rukou koncentruje rozsáhlá pravomoc… S tou je nepochybně spojen také vyšší zájem veřejnosti na transparentnosti a kontrole jejich rozhodování,« stojí v odůvodnění ÚOOÚ.
»Je to precedens«
I když redaktor HN podle úřadu »formálně pochybil«, přestupek, za nějž hrozí až stotisícová pokuta, nespáchal, protože otištění informací o majetku ministrů »nebylo společensky nebezpečné ani škodlivé«. »Je to první rozhodnutí tohoto druhu, zakládá to i precedens do budoucna. Aby ale úřad v podobných případech znovu rozhodl stejně, musí být opět splněno to, k čemu úřad dospěl v tomto případě,« říká úředně mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková.
Úřad upozorňuje i na to, že zákon o střetu zájmů se týká velkého množství osob – od politiků přes soudce, členy zastupitelstev až po policisty. »Míru jejich ochrany soukromí bude nutné posuzovat rozdílně. Je třeba vytvořit určitou hierarchii veřejně činných osob,« píše úřad s odkazem na verdikty Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Na vrcholu žebříčku stojí členové vlády a politici na celostátní a lokální úrovni.
»Jsem rád, že to úřad posoudil takto. Bál jsem se, že k tomu přistoupí přísně formálně,« říká předseda mandátového a imunitního výboru Miloslav Kala z ČSSD. »Může to usnadnit i přijetí námi navržené novely. Ale i kdyby neprošla, je to důležitý precedens,« dodává.
Novela zákona o střetu zájmů, kterou navrhla ČSSD a jíž se má sněmovna zabývat na své příští schůzi, počítá i s tím, aby novináři mohli bez rizika sankce zveřejnit údaje o majetku ministrů, poslanců, senátorů a starostů.
Na žebříčcích není zájem
Nyní sice zákon umožňuje do majetkového registru nahlédnout, neoprávněné zveřejnění může ale ÚOOÚ pokutovat. »I v novinách lze údaje použít například k vytvoření žebříčku nejbohatších politiků, soudců, úředníků či k jiným více či méně „bulvárním“ účelům, které nebudou mít zjevně se střetem zájmů nic společného,« naznačuje úřad, co je podle něj za hranicí veřejného zájmu. Ministr vnitra Ivan Langer, jenž patří k odpůrcům zveřejňování majetkových přiznání, se o rozhodnutí odmítl bavit. »Řešte si, co chcete. Já teď řeším digitalizaci, a to je důležitější,« odvětil včera Langer a zmizel ve sněmovně. V registru jsou nyní přiznání 18 lidí – především ministrů první vlády ODS. Nejvyšší dluhy mají premiér Mirek Topolánek, ministři Ivan Langer a Aleš Řebíček.
Střet zájmů, str. 4
Komentáře, str. 10
O autorovi| Robert Břešťan, www.ihned.cz/brestan
Komentáře
Přidat komentář