Na Ministerstvu dopravy hrozí střet zájmů, týká se Jana Piskáčka, odborníka na vztahy s veřejností.

Na Ministerstvu dopravy hrozí střet zájmů, týká se Jana Piskáčka, odborníka na vztahy s veřejností.

Na Ministerstvu dopravy hrozí střet zájmů, týká se Jana Piskáčka, odborníka na vztahy s veřejností.

Již v září 2006, kdy Aleš Řebíček (ODS) na post ministra dopravy nastupoval, mu šel v patách i Jan Piskáček (30), odborník na oblast public relations ze skupiny Ogilvy Group. Na samém počátku dokonce bez nároku na odměnu.

»Bude-li mít moje práce na Ministerstvu dopravy další perspektivu, pak se náš vztah zcela jistě i finančně ohodnotí,« předpokládal tehdy Piskáček v rozhovoru pro iDnes.cz. Zároveň připustil, že spolupráce s novým ministrem je důvěrného charakteru. »Oslovil mě, jestli bych mu pomohl, a já souhlasil. Je to postaveno spíše na osobní rovině. Potřeboval servis, na který je zvyklý. Jsem jeho externí poradce,« uvedl před dvěma lety.

Práce se jako perspektivní nakonec ukázala a vztah byl skutečně finančně ohodnocen. V jaké výši, to je obchodní tajemství. Na každý pád dnes Jan Piskáček už nepracuje jen pro ministerstvo, ale udělal PR byznys i se satelitními institucemi, které Řebíčkovi podléhají. Konkrétně s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI). V minulých letech Piskáček pracoval i pro firmu Kapsch, která ŘSD dodala elektronický mýtný systém.
Spolupráci s Alešem Řebíčkem navázal přitom už v době, kdy dnešní ministr v oblasti dopravy »pouze« podnikal a byl třetinovým spoluvlastníkem severočeské dopravní a stavební firmy Viamont. Když se v roce 2006 rozhodl skončit s érou byznysmena a vstoupit do centrální politiky, čistě komerční PR vazby plynule přešly i do státní sféry. A Piskáčkem řízená a menšinově spoluvlastněná agentura Mather Public Relations, součást skupiny Ogilvy Group, na ministerstvu zůstala až do dnešních dnů. Další kontrakty se SFDI a ŘSD uzavřela druhá jím spoluvlastněná PR agentura – Piskacek & Benes Consulting.

V této souvislosti připomeňme, že ministr předsedá výboru, který je nejvyšším orgánem SFDI a vůči ŘSD, jakožto státní příspěvkové organizaci, je v pozici zřizovatele. V obou státních organizacích má tedy rozhodující slovo a lze předpokládat, že to byl právě on, kdo dodatečné zakázky osvědčenému PR partnerovi dohodil.

»Ohledně státního fondu mi přijde logické, že komunikaci obou institucí, které se financováním infrastruktury zabývají, tedy SFDI i ministerstva, koordinuje jeden subjekt. Pokud vím, pro Ředitelství silnic a dálnic pan Piskáček pracoval už dříve,« uvedl už 12. září na dotaz týdeníku Ekonom ministr Řebíček. Naproti tomu Jan Piskáček v rozhovoru uvedl, že pro ŘSD začal pracovat v roce 2007, tedy až po nástupu Řebíčka do funkce. Tendr jen na ministerstvu Jak se můžeme dozvědět na internetových stránkách agentury Piskacek & Benes, pro SFDI na začátku letošního roku firma vytvořila nový vizuální styl. Změna se dotkla nejen loga, ale i internetové prezentace, vizitek a dalších vizuálních prvků. Spoluprací s ŘSD se agentura sice ve svých referencích nechlubí, ale na stránkách ŘSD je uvedena kontaktní emailová adresa přímo do firmy Piskacek & Benes pro všechny, kteří mají zájem o přístup do systému mapových podkladů.

Šéf komunikace ŘSD Jan Hoření služby poskytované Piskáčkovou společností na přímý dotaz konkretizoval. »Jedná se o dlouhodobou spolupráci na poli prezentačních materiálů, tiskových zpráv a tak dále. Co se konkrétně nových map výstavby týče, budeme rádi, kdybyste měl možnost je nějak prezentovat, protože podle našeho názoru jsou přehledné a jasné a dávali jsme je pro veřejnost dlouho dohromady,« neopomněl vybídnout.

Celá záležitost je zajímavá z vícero důvodů. Jednak se můžeme ptát, jakým způsobem veřejné zakázky Jan Piskáček získal, zda to bylo v řádných tendrech, či pouze využil osobních kontaktů na ministra, s nímž, jak sám připouští, má důvěrný osobní vztah.

»Zakázku na ministerstvu jsme získali na základě standardního výběrového řízení,« tvrdí Piskáček. Co se týče SFDI, tam si též »myslí«, že »nějaký tendr proběhl«. Jen na ŘSD připouštějí, že žádná soutěž nebyla. K zakázce mu prý dopomohl zmíněný šéf komunikace Jan Hoření. »S Honzou se znám ještě předtím, než jsme začali dělat pro ministerstvo, z nějakých akcí pro komerční klienty,« vysvětluje, jak ke třetí zakázce přišel.

Sám však hodnotu byznysu se státními dopravními institucemi bagatelizuje, když říká, že představuje sotva tři procenta obratu obou agentur, v nichž souběžně působí. Když to nikomu nevadí…
Můžeme spekulovat, zda z Piskáčkovy pozice ve státní správě netěží i firma Viamont, s níž agentura Piskacek & Benes v oblasti korporátního PR, media relations a interní komunikace podle svých vlastních údajů spolupracuje od roku 2006. Přestože Řebíček tvrdí, že podíl ve firmě Viamont prodal a už s ní veškeré kontakty zpřetrhal, není to zcela pravda. Údajně je spojuje golfové hřiště na Cínovci.

Jelikož Viamont pracuje na zakázkách zadaných ŘSD a financovaných SFDI, lze si položit otázku, zda se v tomto případě Jan Piskáček neocitá ve střetu zájmů. »Spolupráci s firmou Viamont jsme ukončili už někdy v září či říjnu 2006. Navíc k žádným informacím, které by bylo možné využít v privátní sféře, vůbec nepřicházím. Máme na starost pouze komunikaci s médii, neřešíme žádné výběry dodavatelů dopravních staveb,« namítá. Z internetové prezentace ale nevyplývá, že by spolupráce s Viamontem byla minulostí.

Týdeník Ekonom se obrátil na Asociaci PR agentur, aby osvětlila, co se v této oblasti považuje za střet zájmů. Jak sdělila výkonná ředitelka Pavla Schwingerová, asociace zavazuje členy, aby vycházeli ze Stockholmské charty, kde se uvádí, že v případě objektivních služeb PR agentury »nesmějí mít žádné zájmy, které by mohly kompromitovat jejich roli nezávislého poradce«.

Agentury tedy mohou zastupovat i klienty, s rozpornými zájmy, avšak agentura nesmí začít pracovat pro nového klienta s konfliktním zájmem, aniž by předem nabídla »staršímu« klientovi možnost využít všech práv, která mu zaručují dříve uzavřené smlouvy.

Lze to přeložit i tak, že Jan Piskáček by mohl souběžně pracovat pro Viamont, ministerstvo a všechny jeho satelity, ale nesmělo by to nikomu z jeho klientů vadit. A to asi nevadí, ale to neznamená, že je všechno košer.

Zdroj: Ekonom

Autor: Jiří Pšenička