Korupce na Ministerstvu průmyslu a obchodu

Oživení, o.s. zveřejňuje anonymní text podrobně popisující údajné korupční praktiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Text byl zaslán všem poslancům i orgánům činným v trestním řízení.

Oživení, o.s. zveřejňuje anonymní text podrobně popisující údajné korupční praktiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Text byl anonymem koncem roku 2008 zaslán všem poslancům i orgánům činným v trestním řízení. Velká závažnost informací i detailní obeznámenost autora s prostředím MPO ČR nás dovedlo k přesvědčení, že je ve veřjném zájmu tento anonymní text zveřejnit.

Korupce na Ministerstvu průmyslu a obchodu, aneb jak se u nás krade ve stranickém tričku KDU-ČSL a ODS

Vážení zástupci občanů ČR
Je důležité, abyste byli informováni o korupčních praktikách a rozkrádání veřejných prostředků, které se na Ministerstvu průmyslu a obchodu odehrávají za vědomé tolerance některých členů vlády (ministři Říman a Svoboda). Vedle samoobohacování několika jednotlivců se jedná o nastavené penězotoky, kterými se plní stranické pokladny KDU-ČSL a ODS. Jde o typicky klasickou ukázku korupce v podobě úplatkářství při přidělování veřejných zakázek. Všechno je to o to závažnější, že o celé záležitosti od listopadu vědí protikorupční útvar Policie ČR, Nejvyšší kontrolní úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tyto kompetentní instituce jsou ale nečinné a nijak nekonají, naopak to vypadá, že korupce na ministerstvu ještě více eskaluje. Ministr Říman, který je za činnost ministerstva zodpovědný a který je o špatném počínání některých jeho spolupracovníků již dlouhou dobu informován, se rozhodl záležitost neřešit a dal pokyn ji zamést pod koberec. Protože korupce je na Ministerstvu průmyslu a obchodu standardní jev a to je důvodem, že narozdíl od ostatních ministerstev neprovozuje protikorupční linku.
Na ministerstvu pracuje na řídících místech trojice osob, které při svých každodenních pracovních povinnostech konají také další činnosti. Ty jsou na první pohled skryté, i když na ministerstvu a také mimo něj jsou všeobecně známé. Zainteresovaným okruhem je firemní sektor, který je hlavním příjemcem výstupů činnosti ministerstva. Korupce spočívá v přidělování zakázek vybraným firmám a v manipulaci výběru realizátora zakázek. Řeč je o náměstkovi Hovorkovi, řediteli Polákovi a ředitelce Adamcové a předmětem jsou jimi činěné korupční praktiky při organizování veletrhů a výstav. Je vhodné uvést, že ředitelka Adamcová je mladá a velmi ambiciózní členka KDU-ČSL a chráněnkyně ministra Svobody. Motivace jednotlivých pracovníků, proč dostávají úplatky a provize za přidělení zakázky, je různá. Náměstek Hovorka takto shromažďuje prostředky na zajištění fotbalové kariéry svého syna, který jako junior hraje v jednom z pražských prvoligových klubů. O ředitelce Adamcové je známo, že má slabost pro luxusní předměty a potrpí si na osobní přepych v podobě značkového oblečení, luxusního zboží, exotických dovolených, drahých šperků, sportovních aut nebo dokonce privátního letadla, takže její motivace je čistě lidská. Ředitel Polák, který je velmi blízkým kamarádem ministra vnitra Langera a je nadějným kádrem ODS, plní roli spojky mezi oběma jmenovanými a ministrem Římanem a všechno tak v politické rovině zaštiťuje. Hlavním úkolem působení ředitele Poláka na ministerstvu je ale dozorování průběhu akce rozprodeje nemovitostí ministerstva známé jako kulový blesk a uspokojení obchodních zájmů přátel ministra Langera a s ním propojených podnikatelských a lobbistických kruhů. Protože ředitel Polák kamarádí s ministrem Langerem, je to on, kdo fakticky řídí ministerstvo a ministr Říman je pouze jeho loutka a na slovo ho poslouchá. Je člověkem ministra Langera, který ministerstvo zastupuje ve firmách se státní majetkovou účastí (ČSA a další). Je na místě zmínit, že v soukromém životě ředitelka Adamcová udržuje intimní vztah právě s ředitelem Polákem. Jeho kamarádský vztah s ministrem vnitra stojí za vysvětlením, proč policejní složky nic nevyšetřují a proč ministr Říman má zavřené oči a předstírá, že o ničem neví.

Trojice pracovníků měnící si ministerstvo v jejich vlastní společnost s ručením omezením má velkou slabost pro cestování za peníze daňových poplatníků. V tomto je snad dokonce mezi všemi úředníky české státní správy určitě rekordmanem náměstek Hovorka, který nevynechá žádnou příležitost podívat do zahraničí a tráví tak dvě třetiny pracovního času v zahraničí. Je všeobecně známo, že při svých cestách nevybíravě požaduje po českých ambasádách, aby mu k pracovnímu programu byl vždy připraven bohatý soukromý program naplněný výlety, atrakcemi a zábavou (svezení se světoznámou lanovkou v Singapuru apod.). Jejich ministerská cestovní kancelář se vykazuje především exotickými a netradičními destinacemi. Zkraje loňského roku spolu s ředitelkou Adamcovou naplánovali poradu pracovníků českých ambasád v kambodžském letovisku. Na závěr roku přichystali opět pod rouškou porady výlety za pyramidami do Mexika a do Egypta. Ředitelka Adamcová zakončila loňský rok předvánoční dávkou exotiky v podobě safari a surfování v jižní Africe. Přímo exemplárním příkladem je účast ředitelky Adamcové na veletrhu módy v Miláně na jaře 2008. Šlo ale jenom o záminku, aby mohla týden lyžovat v Dolomitech za peníze českých daňových poplatníků. Podobných výstřelků má ředitelka Adamcová na svém kontě spoustu.

Vedle stálého porušování vnitřních směrnic a opatření ministerstva dochází při činnosti jmenovaných k pravidelnému porušování zákonů. V podobě vystavování a proplácení zálohových faktur se jedná o porušování zákona o nakládání se svěřenými finančními prostředky ze státního rozpočtu. V podobě přímého zasílání prostředků ministerstva na české ambasády v zahraničí se jedná o porušování zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o finanční kontrole, navíc se v tomto případě díky vysokým finančním částkám jedná o postup znamenající nedodržení zákona o zadávání veřejných zakázek. Vždy se jedná o záměrné obcházení platných předpisů a legislativy, protože tak se nabízí prostor pro nestandardní a netransparentní postup, který záleží na individuálním rozhodnutí ze strany jmenovaných. To otevírá prostor pro uplácení a poskytnutí provize ze strany uchazeče o zakázku. Nejmarkantněji se tato praxe vyskytuje při organizování veletrhů a výstav v zahraničí, na jejichž realizaci ministerstvo vybírá jednotlivé firmy. Právě při procesu výběru realizátora veletrhu a výstavy a následně pak při jejich realizaci se dlouhodobě odehrávají korupční praktiky. Náměstek Hovorka a ředitelka Adamcová mají velmi výnosný byznys, protože z přidělených zakázek na realizaci veletrhů a výstav inkasují vysoké úplatky a provize pohybující se řádově mezi 5 až 10 procenty z hodnoty zakázky. Za úplatek jsou pak oba ochotni v rámci již schváleného rozpočtu a obsahové podoby jednotlivých veletrhů a výstav provést takové úpravy, které zaručí realizující firmě navýšení zisku. Je běžnou praxí, že veletrhy a výstavy účelově proběhnou bez předem schváleného rozpočtu (porušení vnitřních předpisů ministerstva) a teprve po akci je upravován její rozpočet. Lze například zmínit akce v Londýně, Záhřebu, Plovdivu, aj. Jsou tak navyšovány rozpočty akcí o další kalkulované náklady za práce a služby, které jsou záměrně silně předražené nebo dokonce jsou uměle fakturované za fiktivní práce a služby. Zcela zaběhnutou praxí také je, že nejsou řádně předkládány faktury se soupisem objednaných prací a služeb v řádném termínu do jednoho měsíce od ukončení akce. Přesně toto cíleně vytváří časový prostor pro nestandardní a neprůhledný postup a tedy pro poskytnutí a obdržení úplatku. Lze například uvést akce Blickfang – Tokio, Bio – Kuala Lumpur, Energy Show – Šanghaj, K 2007 – Dusseldorf, DSEI – Londýn, Index – Dubai, Mactech – Káhira, Medica – Dusseldorf, Midest – Paříž, Coal Expo – Peking, Intertextil – Šanghaj, SWT – Rijád, CMTS – Toronto, Ambiental – Santiago de Chile, aj. Dalším běžně uplatňovaným trikem, jak vytvořit prostor pro obdržení provize, je navyšování rozpočtu veletrhů a výstav prostřednictvím českých ambasád. Těm ministerstvo bez vědomí ministerstva zahraničních věcí (nikoli tedy jeho prostřednictvím, jak je zákonná povinnost) zasílá finanční prostředky napřímo, aby ambasády pořizovaly dodatečné služby, které souvisejí s probíhajícími veletrhy a výstavami. Tím se zcela účelově rozšiřuje předmět plnění veletrhu a výstavy, pro kterou ale byla již ministerstvem vysoutěžena realizující firma, která má tuto zakázku realizovat komplexně za vysoutěženou cenu. Proto všechny dodatečné služby, které ministerstvo požaduje, aby byly realizovány ambasádou, mají být zajištěny realizující firmou a ne ambasádou. V praxi pak prostřednictvím ambasády navýšená částka téměř vždy přesahuje zákonný rámec, a proto se musí soutěžit zakázka znovu. Toto ministerstvo nečiní a je tak porušován zákon o zadávání veřejných zakázek. Tato zaběhnutá praxe umožňuje jmenovaným pracovníkům, aby byly po předešlé dohodě s realizátorem akce kalkulovány vícenáklady na práce a služby (předražené a mnohdy i fiktivní) následně profinancovávané přes ambasády, což naopak vytváří prostor pro inkasování úplatku a provize pro uvedené pracovníky. Příkladem jednoho z mnoha kanálů, který prostřednictvím organizování veletrhů a výstav slouží jako penězotok do lidovecké stranické pokladny, je firma Progres Partners nebo společnost BVV a zakázky od ministerstva přidělené těmto firmám.

Největší trefou do černého jmenované trojice je národní výstava v Kazani. Tato akce byla řádně vysoutěžena již v roce 2004 a v září tohoto roku byla uzavřena smlouva mezi ministerstvem a realizátorem, firmou Messag Time Brno. Předmětem smlouvy byla realizace národní výstavy v Kazani za částku 930 tisíc Kč. Termín konání akce byl dvakrát přesunut, a to postupně s realizací až v roce 2007. Firma Messag Time předložila ministerstvu nový rozpočet akce, a to aktuální na částku 7 miliónů Kč. Akce byla zrealizována, a to tak, že část byla realizována na základě smlouvy ministerstva s realizační firmou a ještě k tomu byly ředitelkou Adamcovou učiněny tři samostatné objednávky, každá z nich ve výši 400 tisíc Kč (cimbálová hudba Javorník, modelky Jablonex, výstava skla). Mezi ministerstvem a firmou Messag Time byla následně uzavřena dohoda o vypořádání bezdůvodného obohacení. Na jejím základě mělo být brněnské firmě Messag Time vráceno 6 miliónů Kč. Tento vývoj a následná transakce se odehrály v závěru roku 2007 a to je časově shodné s obdobím, kdy si ředitelka Adamcová pořizuje soukromé sportovní letadlo. Zvolený postup je jednoznačným porušením zákona o zadávání veřejných zakázek, protože buď měla být akce realizována s rozpočtem v původní výši 930 tisíc Kč anebo měla být smlouva o realizaci ministerstvem vypovězena s tím, že akce bude soutěžena znovu. Existoval dostatečný časový prostor pro zrušení smlouvy a vysoutěžení nového realizátora, protože akce byla termínově dvakrát posunuta. K celé věci patří podtext, že předchůdkyně ředitelky Adamcové ředitelka Košťálová se odmítla na popsaném postupu a podvodu podílet a byla z ministerstva vyhozena. Zatímco ředitelka Adamcová ve spolupráci s náměstkem Hovorkou a ředitelem Polákem a s vědomím toho, že porušuje zákon, nechala celou záležitost zrealizovat. *)

V současnosti hrozí na ministerstvu další korupční jednání značného rozsahu. Ředitelka Adamcová hodlá jménem ministerstva uzavřít rámcovou smlouvu na realizaci veletrhů a výstav. První informativní schůzka k rámcové smlouvě se uskutečnila v listopadu 2007, až v květnu 2008 bylo vypsáno otevřené řízení. V průběhu řízení bylo velmi mnoho dotazů ze strany uchazečů, které se týkaly nejasného a nepřesného zadání předmětu plnění. V této chvíli byla podána námitka jedním z uchazečů a do okamžiku rozhodnutí o námitce není možné v soutěži dál pokračovat. Ministerstvo však chce nadále pokračovat v realizaci veletrhů a výstav tak, že hodlá tyto realizace zadávat napřímo formou objednávek. Toto bude činěno ředitelkou Adamcovou, která si za součinnosti s náměstkem Hovorkou a ředitelem Polákem naprosto cíleně a účelově již v lednu 2008 zařídila přesun prostředků ve výši 10 miliónů Kč do rezervního fondu. Věc se má tak, že už v lednu cíleně počítala s tím, že řízení na rámcovou smlouvu nebude dokončeno a nastane vakuum, a tedy počítala dopředu se situací, kdy bude moci zadávat zakázky na realizace veletrhů a výstav formou objednávek. Jedná se o zřejmou spojitost v konání jmenované, tj. účelové vytvoření rezervy a dopuštění situace časové tísně, to následně umožní přidělování zakázek bez standardních postupů a tedy prostor pro inkasování úplatků a provize. Popsané se již děje, protože v listopadu ředitelka Adamcová spolu s firmou Gordion (její ředitel je její dobrý známý) vyhlásila soutěže (předem zmanipulované) na realizaci akcí v Německu, Rusku, Číně a Spojených arabských emirátech, jejichž celková hodnota je 10 miliónů Kč (podle nastavených pravidel jmenovaná obdrží miliónové přilepšení na prožití letošních Vánoc).

Pod taktovkou ředitele Poláka uskutečnilo Ministerstvo průmyslu na obchodu na podzim minulého roku za 100 miliónů Kč reklamní kampaň na propagaci ministerského operačního programu EU. Na tomto kšeftu samozřejmě vydělala taky ředitelka Adamcová, která pomáhala přes své kontakty v reklamním světě tento kontrakt řediteli Polákovi realizovat. Spolu dostali největší část z desetimiliónové provize. Na tom všem je přímo absurdní, že ministerstvo propaguje operační program, který v tu dobu byl už skončen a který byl podnikatelům k ničemu, protože se už do něho nemůžou zapojit. Cílem bylo jenom utratit ministerské peníze a za úplatek nechat vydělat kamarádům z vybraných firem. Ředitel Polák a ředitelka Adamcová a několik dalších ministerských pracovníků z toho měli velmi slušný příjem do vlastní kapsy.

Vloni v prosinci dvojice Adamcová – Polák předvedla vskutku mistrovský kousek, když pod záminkou podpory exportu a propagace výrobku tradiční české značky a nadto pod záminkou pomoci českým firmám v boji proti globální hospodářské krizi a zajištění odbytu firmě vyrábějící české zboží uskutečnila nákup luxusních hodinek značky Prim pro vedoucí pracovníky ministerstva, aby úspěšně reprezentovali při zasedáních českého předsednictví EU. Účelem této narychlo uskutečněné zakázky v hodnotě 2,5 miliónu Kč je, aby koncem roku byly utraceny zbývající peníze ministerstva. Celé to bylo uděláno opakovaně jako v mnoha jiných případech ve spolupráci s firmou Gordion, která uskutečnila na tuto zakázku jen papírově a naoko veřejnou soutěž. Zakázka byla ušitá na míru předem vybranému vítězi soutěže výrobci hodinek Prim. Že přidělení zakázky bylo zmanipulované taky svědčí, že zakázka nebyla podle pravidel zákona zveřejněna a nebyly dodrženy zákonem předepsané časové lhůty mezi datem zveřejnění a datem uzávěrky přihlášek uchazečů. Ředitelka Adamcová si s ředitelem Polákem zpříjemnili ježíška, protože díky desetiprocentní provizi dostali částku 250 tisíc Kč. Přes firmu Gordion, která má negativní pověst v profesní komunitě, ředitelka Adamcová všechny podvody uskutečňuje. O této firmě je veřejně známo, že umí ušít na míru zakázku předem vybranému uchazeči, který z ceny zakázky odvádí úplatek ředitelce Adamcové a šéfovi firmy Gordion. Spojení ředitelky Adamcové s firmou Gordion funguje velice dobře a je to oboustranně velmi výnosný byznys.

Na místě je taky uvést, že ředitelka Adamcová byla na jaře 2007 vyhozena z Ministerstva zahraničních věcí právě za finanční podvody a korupci. Na toto ministerstvo byla účelově instalována ministrem Svobodou, který má s ředitelkou Adamcovou silně nadstandardní vztah, jako jeho osobní kamarádka a nedotknutelná chráněnkyně, a který vytvořil své stranické kolegyni ideální podmínky pro rozkrádání peněz ministerstva. Určitou omluvou pro to, že na ministerstvu kradla, může snad být jen to, že se jednalo o stranické zadání. Ředitelka Adamcová měla na starosti propagaci vstupu ČR do EU a potom propagaci ČR v zahraničí. Během své činnosti přidělovala zakázky bez výběrového řízení a tedy v rozporu se zákonem s lidoveckou stranou spřáteleným firmám a firmám svých známých a kamarádů, které na oplátku sponzorovaly činnost KDU-ČSL. Prostřednictvím úplatků a provizí tato aktivní lidovkyně velmi pilně střádala do stranické pokladny ale taky především do své vlastní kapsy. Ministr Svoboda si těmito praktikami, o kterých věděl a kryl je, zajistil prostředky na pokrytí jeho pražské volební kampaně do Parlamentu v roce 2006. Mezi husarské kousky ředitelky Adamcové patří vedle nákupů mnohonásobně předražených propagačních a dárkových předmětů (pořídila nejdražší kravaty na světě) hlavně za desítky miliónů projekt známý pod názvem „Bubliny“, který nebyl k využití nikdy spuštěn. Výsledkem učinkování ředitelky Adamcové na Ministerstvu zahraničních věcí je černá díra v řádu desítek miliónů Kč, protože tento objem peněz bez nijakých dokladů, objednávek a faktur z ministerstva zmizel a tyto peníze vůbec nejde dohledat. Kvůli neexistujícím dokladům nelze prokázat, zda byly prostředky ministerstva skutečně použity na stanovený účel, a nelze doložit řádné plnění smluv. Proplácením takových výdajů Ministerstvo zahraničních věcí opakovaně porušovalo rozpočtovou kázeň. Ředitelka Adamcová také přidělovala zakázky sama napřímo bez zadávacího řízení subjektům z okruhu svých známých a jejích stranických kolegů, od kterých dostávala úplatek a provizi. S odchodem ministra Svobody byla činnost ředitelky Adamcové na ministerstvu šetřena a bylo na ni vypracováno trestní oznámení. Od podání trestního oznámení se ale se souhlasem ministra Schwarzenberga ustoupilo, protože v její prospěch intervenoval jeho vládní kolega ministr Svoboda. O zabránění podání trestního oznámení a zametení pod koberec trestné činnosti ředitelky Adamcové na Ministerstvu zahraničních věcí se postarala její dobrá kamarádka a úzká spolupracovnice vrchní ředitelka Hrdá, která v současnosti je pravou rukou ministra Schwarzenberga a která zlodějiny ředitelky Adamcové kryla. Je to doklad tragikomičnosti ministra Schwarzenberga, protože s rozčílením napadal předsedu KDU-ČSL kvůli podezření z půlmiliónové korupce, když u jiných lidovců mu korupce o desítkách miliónů nevadí a dokonce ji vědomě toleruje.

Protože ředitelka Adamcová pracovala 5 roků na Ministerstvu zahraničních věcí a je chráněnkyní ministra Svobody, kterému je mnoho lidí v diplomacii zavázano, odehrává se nezákonná činnost také prostřednictvím českých ambasád. Pod její taktovkou probíhá systematické tunelování peněz Ministerstva průmyslu a obchodu způsobem jejich propírání přes ambasády. Pod krycí rouškou projektů na podporu českého exportu ředitelka Adamcová posílá obrovské sumy peněz Ministerstva průmyslu a obchodu do zahraničí na účty ambasád, ze kterých si je vyzvedávají určené české firmy, které odvádějí provizi ředitelce Adamcové a jsou sponzory KDU-ČSL. Toto se děje v rozporu se zákonem a bez nijakých výběrových řízení. Kvůli zfalšovaným nebo neprůhledným dokladům nelze prokázat, zda jsou prostředky Ministerstva průmyslu a obchodu skutečně používány na stanovený účel. Řádné plnění smluv je obtížně nebo vůbec není doložitelné. Mnoho projektů je fiktivních nebo mnohem menšího rozsahu než je konečnou částkou deklarováno. Proplácením takových výdajů ministerstvo porušuje rozpočtovou kázeň. Podvod je založen na tom, že ředitelka Adamcová přiděluje nadhodnocené zakázky sama napřímo bez zadávacího řízení subjektům svých známých a jejích stranických kolegů, od kterých dostává úplatek a provizi. Všechno je dokonale zastřeno před kontrolními útvary ministerstva, protože se to odehrává mimo území ČR přes české ambasády a přes jiné ministerstvo. Komplicem na straně Ministerstva zahraničních věcí při těchto transakcích je její kamarádka vrchní ředitelka Hrdá a útvary podpory exportu a propagace, se kterými ředitelka Adamcová dlouhodobě a nadstandardně spolupracuje. Vše je dokonale propracováno a odehrává se zapojením některých spřízněných velvyslanců, bez kterých by rozkradení peněz přes účty ambasád nebylo možné. Celé je to velmi výnosný obchod pro všechny zúčastněné. Z desítek případů těchto podvodných projektů je možné uvést desetimiliónový projekt na letiště v Indonésii, který byl od začátku do konce zmanipulován a peníze byly přiděleny vybraným českým firmám a po odečtení provize připluly do lidovecké pokladny. Ministerstvo aby zakrylo tento podvod za 10 miliónů Kč nakoupilo 3 absolutně bezcenné studie k rozvoji indonéského letiště. Dalším podvodem je dvoumiliónový projekt v Austrálii, který byl proveden přes bývalého tiskového mluvčího ministra Svobody, nebo projekt v Anglii uskutečněný přes jeho kamaráda a bývalého náměstka.
V neposlední řadě náměstek Hovorka spolu s ředitelkou Adamcovou profitují na tom, že jsou klíčovými pracovníky ministerstva, kteří mají rozhodující vliv na výběr obchodních diplomatů na českých ambasádách v zahraničí. Ti se rekrutují ze zaměstnanců ministerstva a z pracovníků firemního sektoru. Je veřejným tajemstvím, že za určitý obnos jsou oba díky jejich úzkým kontaktům s Ministerstvem zahraničních věcí připraveni případným zájemcům diplomatickou kariéru zajistit. Příkladem kšeftování tohoto druhu je za padesátitisícový úplatek zařízení výjezdu pana Pajgra z firmy Fan tento rok v létě, který je dobrým kamarádem ředitelky Adamcové a během podnikatelské mise na Maltu v červenci 2008 se důvěrně sblížil taky s náměstkem Hovorkou. Tento případ je výborným důkazem schopnosti ředitelky Adamcové, protože umí zařídit přes kamarádku vrchní ředitelku Hrdou uplacení personálního úseku Ministerstva zahraničních věcí, protože pan Pajgr nemá požadované vysokoškolské vzdělání univerzitního typu. Svědčí o tom jeho akademický titul B.B.S. získaný po absolvování neuniverzitního vysokoškolského studia na soukromé vyšší odborné škole právní. Celé to je dokladem, že za úplatek na Ministerstvu zahraničních věcí umí ředitelka Adamcová přes její komplice zařídit vše a dokonce i proti pravidlům tohoto ministerstva.

Všichni víme, že při organizování veletrhů a výstav se na Ministerstvu průmyslu a obchodu kradlo vždycky, ale to co se děje za náměstkování Hovorky a ředitelování lidovkyně Adamcové nemá obdobu. Že ředitelka Adamcová ve spolupráci s ředitelem Polákem a za tichého souhlasu ministra Římana krade do vlastní a lidovecké kapsy je mezi pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu všeobecně známo. Stejně je taky všeobecně známo, že ředitelka Adamcová při svém působení na Ministerstvu zahraničních věcí rozkradla pro KDU-ČSL desítky miliónů Kč ale taky milióny do vlastní kapsy a do kapsy ministra Svobody. Tato profesionální zlodějka je bohužel ale zatím nedotknutelná kvůli vazbě s ministrem Svobodou, který je považován za nejmocnějšího muže v KDU-ČSL. Činy ředitelky Adamcové v podobě rozkrádání ministerských peněz do vlastní kapsy a jejich proudění do lidovecké stranické pokladny potvrzují pravdivost všeobecně známého názoru, že lidovci kradou jako straky. Činnost tria Hovorka – Adamcová – Polák, které přes evidentní protizákonné jednání naprosto nepochopitelně zůstává na Ministerstvu průmyslu a obchodu pořád v řídících funkcích a rozkrádá vesele dál, je výsměchem všem slušným a poctivým pracovníkům ministerstva. To je taky důvod, proč se skupina některých z nich obrací na vás v naději, že se pokusíte zjednat nápravu třeba interpelováním ministra Římana nebo medializací celého případu. V opačném případě je hodně pravděpodobné, že bratr lidovec Svoboda využije umění a schopnosti lidovecké sestry Adamcové na svém novém působišti. Ministerstvo pro místní rozvoj ovládá obrovský rozpočet a nechtějme vůbec domýšlet, co všechno zkušená zlodějka Adamcová je schopna napáchat. Apetit k rozkrádání tato lidovkyně má nepochybně veliký.

*) Na tomto místě byla v původním textu uvedena neověřitelná informace o společnosti Messag Time, a.s., která se proti výroku ohradila, že zasahuje do její dobré pověsti, a požádala o jeho stažení z webu. Výrok jsme stáhli a společnosti Messag Time, a.s., se omlouváme za jeho zveřejnění.