Domov » Kauzy » Ústav hematologie zneužívá výjimku ze zákona o zakázkách. Precedent pro sektor zdravotnictví u nákupů léků.

Ústav hematologie zneužívá výjimku ze zákona o zakázkách. Precedent pro sektor zdravotnictví u nákupů léků.

ÚOHS potvrdil, že se v ČR nakupují léky a zdravotnický materiál v rozporu se zákonem. V precedenčním rozhodnutí dal Oživení, EconLabu i Evropské komisi za pravdu a pokutoval zadavatele za jinak typickou praxi v sektoru zdravotnictví. Dosavadní zneužívání výjimky ze zákona o zakázkách tak nepřímo mohlo umožnit i udělování množstevních bonusů od farmaceutických firem. 

Již dříve jsme Vás informovali o tom, že Evropská komise (EK) potvrdila podezření organizací Oživení a Econlab, že nemocnice v ČR obchází zákon při nákupu léků a zdravotnického materiálu. Nemocnice se dlouhodobě spoléhaly na zákonnou výjimku dle § 19 odst. 3 ZZVZ pro opakované nákupy dodávek s pohyblivou cenou. S jedním ze zadavatelů, kterého se naše zjištění týkalo, Ústavu hematologie a krevní transfůze (Ústav), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil na náš podnět správní řízení o podezření ze spáchání správního deliktu.  Na konci května 2017 nakonec uložil Ústavu pokutu ve výši 200 000,- Kč, kterou následně potvrdil i v řízení o rozkladu předseda ÚOHS. Rozhodnutí nabylo právní moci 22. 8. 2017. Zjištění, na základě kterých mohl ÚOHS řízení zahájit, přitom vyplývaly z registru smluv, do kterého Ústav na poslední chvíli, dne 30. 6. 2017, před účinností zákona o registru vložil svou rámcovou smlouvu na dodávky s farmaceutickou společnosti Baxalta Czech spol. s.r.o. Bez registru smluv bychom na tuto praxi nikdy nemohli přijít.

Podle názoru ÚOHS Ústav neoprávněně využil zákonnou výjimku, dle které není povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných souvisejících dodávek, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, pokud je jejich jednotková cena v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Ústav se snažil argumentovat tím, že nakupuje léky vždy pouze k pokrytí své aktuální potřeby. K tomu však sjednal rámcovou smlouvu o dodávkách 5 různých léků s jedním dodavatelem – farmaceutickou společností BaxaltaC zech spol. s. r. o., která jednotlivě vznikající potřeby dodávek pokrývala. Celkový objem smlouvy byl v hodnotě 28 908 910,- Kč.

ÚOHS ve svém rozhodnutí uvedl, že Ústav mohl výjimku použít, ovšem pouze za předpokladu, že opravdu poptává léky podle aktuální potřeby a nikoliv na základě předem uzavřené rámcové smlouvy s dodavatelem. Ústav ale vzhledem k uzavřené rámcové smlouvě neprováděl výběr zboží dle aktuálních cen a nabídek dodavatelů působících na relevantním trhu. Úřad jedním dechem dodal, že pokud měl Ústav v úmyslu poptávat léky pouze od jednoho dodavatele, pak měl zadat rámcovou smlouvu v zadávacím řízení dle zákona. To však neučinil. Jeho postup navíc mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel provedl řádné zadávací řízení, mohl obdržet i nabídky dalších dodavatelů s výhodnějšími podmínkami. Léky by tak vysoutěžil za tržní cenu. To se ale dlouhodobě u drtivé většiny veřejných zadavatelů ve zdravotnictví neděje.

Lze tedy shrnout, že Ústav nakupoval léky za ceny, které neprošly tržním testem. Léky tak byly velmi pravděpodobně nakupovány dráž než za tržní cenu. Dražší léky však hradí zdravotní pojišťovny z povinného zdravotního pojištění. Takto pokřivené ceny pak mají zároveň vliv na stanovování úhrad za jednotlivé léky.

Množstevní bonusy

Tím se nakonec dostáváme k další kauze, která v současnosti hýbe českým zdravotnictvím, a tou jsou tzv. množstevní bonusy. Díky registru smluv se podařilo nejen odhalit skutečnost, že veřejní zadavatelé ve zdravotnictví nedostávají léky za tržní cenu, ale jsou díky kritickému stavu podfinancování nuceni rovněž pomocí množstevních bonusů financovat ztrátové segmenty zdravotnických služeb. Praxe tkví v tom, že dodavatelé léků, či zdravotnického materiálu vždy výměnou za to, že jim jsou zakázky dávány z ruky, vrátí určitou část nasmlouvaných peněz zpátky nemocnicím a ostatním zadavatelům. Ti zase těmito „slevami“ vyrovnávají své finanční ztráty způsobené na ekonomicky náročných pracovištích, jakými jsou například traumatologická centra, či chirurgie. Obě praxe ale zachovávají křehký status quo, který je ovšem z dlouhodobého hlediska neudržitelný, nemluvě o pochybnostech o jejich zákonnosti. Praxi nyní prověřují vrchní státní zástupci.

K nápravě současného stavu bude nutné nejenom přijmout komplexní reformu českého zdravotnictví, ale také narovnat tržní podmínky v oblasti trhu s léky a zdravotnickým materiálem, který v současné době diktují dodavatelé. A to se stane jediné tím, že zdravotničtí veřejní zadavatelé jako Ústav hematologie a krevní transfúze začnou své dodávky soutěžit podle zákona.

 

Stav ke dni 4.10.2017

 

Z rozhodnutí ÚOHS:

71.  K aplikaci § 13 odst. 8 věty druhé zákona na šetřený případ Úřad uvádí, že zadavatel zvolil možnost druhou, kdy léčivé přípravky odebíral přímo od vybraného uchazeče, a to na základě rámcové smlouvy. Na toto plnění je pak nutné pohlížet jako na předmět veřejné zakázky, nikoliv tedy jako na jednotlivá plnění spolu věcně a časově nesouvisející, neboť je zřejmý záměr zadavatele pokračovat v dosavadní praxi pořizování léčivých přípravků od jednoho dodavatele a nikoliv zadávat jednotlivé zakázky dle postupně vznikajících potřeb. Ačkoliv tedy Úřad nerozporuje skutečnosti a argumenty zadavatele uváděné ve vztahu k doložení proměnlivosti ceny léčivých přípravků (viz body 21. – 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jakož i dokladu k proměnlivosti potřeb zadavatele na objem a četnost dodávek jednotlivých léčivých přípravků v průběhu účetního období (viz zejména body 32., 36. – 38. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nic to nemění na tom, že zadavatel na místo toho, aby jednotlivé dodávky poptával dle svých aktuálních potřeb, uzavřel s vybraným uchazečem rámcovou smlouvu, a to na dobu neurčitou. To, že zadavatel poptával po vybraném uchazeči na základě rámcové smlouvy ze dne 30. 6. 2016 jednotlivé dodávky léků formou dílčích objednávek, přitom nelze chápat jako postup souladný s ustanovením § 13 odst. 8 zákona věty druhé, resp. poptávání dle svých aktuálních potřeb dle citovaného ustanovení zákona, neboť zadavatel tak fakticky neprováděl výběr zboží dle aktuálních cen a nabídek dodavatelů působících na relevantním trhu, ale pouze poptával zboží od předem vybraného uchazeče.

72.  Vzhledem k tomu, že předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky nepochybně převyšovala částku stanovenou v ustanovení § 12 odst. 3 zákona, byl zadavatel povinen zadat šetřenou veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 zákona. V souvislosti s tímto Úřad uvádí, že argumentace zadavatele ohledně toho, že vzhledem k proměnlivosti ceny jednotlivých výrobků a zejména požadovanému objemu jednotlivých léčivých přípravků nelze souhrnnou předpokládanou hodnotu stanovit, neobstojí, neboť zadavatel pak jako poskytovatel zdravotní péče s dlouhodobou zkušeností je podle Úřadu nepochybně schopen ze skutečné ceny uhrazené za dodávky léčivých přípravků během předcházejících 12 měsíců (případně s využitím průměrných hodnot získaných z údajů předchozích let, které poskytují přesnou představu o dlouhodobém vývoji) relativně přesně předvídat množství, které bude potřebovat k uspokojení svých provozních požadavků a zároveň je schopen relativně přesně stanovit potřebné množství léčivých přípravků. Z přehledu fakturací k rámcové smlouvě je zřejmé, že předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky, resp. souhrnná předpokládaná hodnota jednotlivých dílčích dodávek zcela zjevně přesahuje limit 2 000 000 Kč bez DPH stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu (…)

74.  Pokud jde o tvrzení zadavatele obsaženém v bodě 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí, podle něhož je vybraný uchazeč údajně jediným dodavatelem léčivého přípravku „FEIBA“ Úřad k tomuto uvádí, že tato skutečnost nic nemění na tom, že postup zadavatele byl v rozporu se zákonem a že současně tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v daném případě je zřejmé, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky není pouze dodávka léčivého přípravku „FEIBA“, ale rovněž i dodávka dalších léků uvedených v bodě 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž z dosud předloženého přehledu fakturace k rámcové smlouvě (bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že z celkově uhrazené částky 28 908 910,32 Kč za léčivé přípravky dodávané na základě rámcové smlouvy zadavatel za dodávky léčivého přípravku „FEIBA“ uhradil 5 524 804,8 Kč, tj. pouze cca 19,1 % z celkové úhrady.

75.  Pokud se zadavatel brání tím, že zadavatel nemůže nakupovat do velké zásoby léčivé přípravky, resp. dle nějakého předvídatelného vzorce, neboť zadavatel nemůže předvídat, kdy a kolik takových pacientů, kteří tyto léky potřebují, bude povinen přijmout a současně jako veřejný zadavatel, který vynakládá veřejné prostředky je povinen dodržet ,,tzv. zásady 3E“ obsažené v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, tedy zásadu hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, což by jistě nedodržel, pokud by tato nákladná léčiva nakupoval do zásoby a ta by pak expirovala (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze tento argument zadavatele brát jako relevantní, neboť zadavateli nic nebránilo rámcovou smlouvu či jinou smlouvu na průběžnou dodávku poptávaných léčivých přípravků „vysoutěžit“ v rámci zadávacího řízení s tím, že v rámci této smlouvy by podobně jako v případě předmětné rámcové smlouvy ze dne 30. 6. 2016 stanovil, že bude jednotlivé léky poptávat formou jednotlivých objednávek na základě aktuálních potřeb zadavatele.

Mohlo by Vás zajímat

Podle Evropské komise jsou nákupy léků bez soutěže v českých nemocnicích nepřípustné. Stále však probíhají.

Evropská komise (EK) potvrdila podezření organizací Oživení a Econlab, že se v České republice obchází …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *