Střet zájmů

Střet zájmů nastává u osob, které jsou držiteli veřejné moci a u nichž v rozhodování dochází k rozporu mezi zájmem osobním a veřejným, který mají hájit. Ani důsledné dodržování povinnosti předcházet vzniku střetu zájmů často jeho vzniku nezabrání, proto je nutné nastavovat pravidla pro jeho regulaci, aby se předcházelo korupčnímu chování; mezi nejúčinnější nástroje předcházení střetu zájmů patří majetková přiznání, kodexy jednání, vyloučení z rozhodovacího procesu a možnost podat ohlášení o spáchání přestupku.

Střet zájmů neznamená automaticky nečestné (a trestné) jednání, jako je tomu v případě korupce. Střet zájmů je spíše stav zvýšeného rizika, kdy je osoba vystavena pokušení klientelismu, nepotismu či korupce.

Současný zákon č.159/2006 Sb., o střetu zájmů o střetu zájmů žádnou ucelenou definici střetu zájmů neobsahuje, což považujeme za jeden z velkých nedostatků. Zákon tak nemůže sloužit veřejným funkcionářům jako srozumitelné vodítko při rozhodování.

Analýzy

Srovnávací analýza vymahatelnosti úprav střetu zájmů v zemích V4 a Estonsku

(Oživení, 2014) Jak si stojí Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi ve Visegradu, co se týče legislativy upravující střety zájmů a její vymahatelnosti? Je v těchto zemích ustaven nezávislý dohledový orgán? Jaké jsou možnosti veřejné kontroly? Na tyto otázky odpovídá tato krátká studie. Legislativa je ve všech státech roztříštěná a definice často nejasná. Poskytování poradenství je ve zkoumaných zemích v plenkách a podmínky pro veřejnou kontrolu jsou často ztížené.

Srovnání vychází z národní analýzy České republiky, Slovenska, Polska (jen aj), Maďarska (jen aj) a Estonska (jen aj).

 

Comparative analysis on conflict-of-interest enforcement mechanisms in V4 countries and Estonia

(Oživení, 2014) What is the position of the Czech Republic in comparision with other Visegrad countries regarding conflict-of-interest enforcement mechanisms? Is there any independent oversight body? What are the conditions for public oversight? The answer to these questions are to be found in this comparative study. The legislation is frangmental and often unclear in definition of conflict of interest. Guidance or consultacy is lacking in every country analysed. The condition for public oversight are often complicated. The comparision is based on national analysis of the Czech Rep., Slovakia, Poland, Hungary and Estonia.

 

 

Analýza vymahatelnosti zákonných úprav střetu zájmů v České republice

(Oživení, 2014) Cílem analýzy vymahatelnosti střetu zájmů v českém prostředí není přinést porovnání či hodnocení legislativy týkající se střetu zájmů jako celku, ale soustředit se na konkrétní aspekt funkčnosti právního předpisu, na jeho vymahatelnost. Což souvisí se základní představou, že samotná existence právního předpisu není jediným kritériem, který bychom při hodnocení funkčnosti legislativy měli posuzovat. Zavedení právního předpisu do praxe, bez ohledu na jeho úroveň kvality nebo rozsah, závisí více či méně na institucionálních mechanismech vymahatelnosti.

 

Analysis of the enforceability of conflict of interest laws in the Czech Republic

(Oživení, 2014) The objective of this analysis of the enforceability of confl ict of interest laws in the Czech context is not to compare or evaluate the laws governing confl ict of interest in general, but to focus on one specifi c aspect of the functionality of legal regulations, namely enforceability. The reason for that is our fundamental conviction that the existence of a legal regulation is not the only criterion that should be judged when assessing its applicability in practice. Implementation of a law, regardless of its quality or scope, is more or less dependent on the institutional mechanisms of enforceability.

 

Institucionální mechanismy vymahatelnosti v zemích EU v oblasti střetu zájmů

(Oživení, 2014) Cílem této studie je poskytnout přehled stávajících institucionálních mechanismů vymahatelnosti v oblasti střetu zájmů v zemích EU, jenž bude využit při formulování doporučení pro země střední a východní Evropy. Tato doporučení pomohou vládám jednotlivých států při rozvíjení vlastních mechanismů vymahatelnosti.

 

EU summary research on current institutional enforcement mechanisms of conflict of interest

(Oživení, 2014) The aim of this paper is to make an overview of EU countries’ existing institutional enforcement mechanisms in the area of confl ict of interest, which will serve as background for CEE national recommendations. These recommendations will be useful for national governments in the development of enforcement mechanisms at the national level.

Stav legislativního procesu

Vláda Bohuslava Sobotky obsahově přijala (červen 2014) návrh na novelizaci zákona o střetu zájmů, jak byl uveden ve Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 (str. 55-58) .
Ta předpokládala zefektivnění dohledového, kontrolního i sankčního mechanismu. Konkrétně:

  • zřízení centrálního evidenčního orgánu namísto současných několika tisíc, který by měl vést evidenci všech majetkových přiznání,
  • ustanovení jednotného dohledového úřadu s kontrolní i sankční pravomocí, a tak posílit kontrolu i sjednotit dohledovou praxi, úřad by měl zajistit i metodické vedení pro veřejné funkcionáře a poskytovat konzultace ke konkrétním dotazům ke střetu zájmů,
  • zavedení oznamovací povinnosti také ke dni vzniku funkce, a tím posílit funkčnost majetkových přiznání, kdy bude možné údaje platné ke vstupu funkce a v dalších obdobích porovnávat,
  • rozšíření působnosti zákona na další veřejné funkcionáře,
  • zavedení nových omezení pro přechody mezi funkcemi (tzv. syndrom otáčivých dveří).

Termín pro předložení návrhu novely zákona obsahující uvedená opatření byl v legislativním plánu prací vlády stanoven na konec září 2014. Gestorem je Úřad vlády. Otázku nastavení a rozsahu kontroly, sankcí i metodického vedení jsme se společně zabývali u kulatého stolu (červenec 2014). Termín předložení novely však nebyl dodržen a  Koncepce a Akční plán boje proti korupci pro rok 2015 takový rozsah změn vůbec nepřepokládají.  Kritiku zmíněných dokumentů jsme předložili v listopadu 2014. Úřad vlády připravil (leden-únor 2015) tzv. hyperminimalistickou verzi novely zákona o střetu zájmů, která byla předložena v únoru 2015 do mezirezortního připomínkového řízení. Na základě také našeho tlaku se v ní přeci jen objevily některá zlepšení oproti současnému stavu:

  • podání majetkových přiznání veřejnými funkcionáři ke dni nástupu do funkce (umožňující srovnání nabytého majetku za dobu výkonu funkce s příjmy veřejného funkcionáře),
  • odstupňování a zvýšení sankcí (diferenciace dle závažnosti provinění a zvášení maximální výše pokut vč. zavedení minimální hranice sankce),
  • jednotný elektronický centrální registr (sjednocení způsobu zveřejňování majetkových přiznání vč. evidence přiznání nepodaných).

Návrh neřeší:

  • systém kontroly, který zůstává i nadále pod taktovkou systémově podjatých obecních úřadů v místě bydliště veřejného funkcionáře;
  • přechody mezi veřejnou funkcí a soukroým sektorem, resp. neupravuje podmínky přechodu (tzv. syndrom otáčivých dveří);
  • poskytování metodické pomoci či poradenství jak při implementaci zákona, tak v konkrétních otázkách rozhodování veřejných funkcionářů.

Novela byla do mezirezortního připomínkového řízení předložena v únoru 2015. K návrhu jsme se vyjádřili ve společném stanovisku Rekonstrukce státu. Některé naše připomínky byly označeny jako příliš progresivní (např. postfunkční omezení či rozšíření neslučitelnosti souběhu volených funkcí, zveřejňování výsledků šetření o přestupcích s veřejnými funkcionáři, zveřejňování oznámení automaticky bez vyžádání), jiné budou zohledněny (př. nová definice střetu zájmů a zpřesnění ustanovení o oznámení osobního zájmu, poskytování metodické podpory a poradenství, upřesnění hranice vykazování darů). Přepracován má být i rozpočet pro jednotný registr oznámení.

Klíčovou a zatím nedořešenou (03/2015) otázkou zůstává gestorství. Krátce shrnuto, nikdo ze současných úřadů se tématiky střetu zájmů nechce ujmout, Úřad vlády do novely napsal gesci Ministerstva spravedlnosti, které se velmi brání. Nabízí se přidat kompetence Úřadu na dohled financování politických stran, který obsahuje novela zákona o sdružování v politických stranách, jež současně projednává koaliční rada. Výsledná podoba úřadu je ale nejasná a termín schválení ještě pochybnější. (stav k 24/3/2015)

Ani na konci dubna 2015 nebylo ještě ukončeno vypořádání připomínek z mezirezortu. Respektive Rada vlády pro boj s korupcí dostala k projednání další  návrhy k novele, které nebyly písemně předloženy v řádném mezirezortním připomínkovém řízení. Návrh mj. obsahoval variantu přístupu k oznámením veřejných funkcionářů z řad politiků bez omezení, zatímco oznámení veřejných funkcionářů-nepolitiků neměla být dostupná vůbec, jediné zveřejněné informace měly být zda oznámení bylo nebo nebylo podáno. Výsledná podoba novely neí zřejmá (konec dubna 2015).

 

Advokační činnost

Dne 15. července 2014 se na Úřadu vlády uskutečnil kulatý stůl na téma Střet zájmů: dohled, jeho parametry a institucionální zajištění.

Cílem setkání bylo najít shodu nad tím, jak zlepšit funkčnost a vymahatelnost zákona o střetu zájmů.

Diskutované otázky:

  • Jak zlepšit funkčnost a vymahatelnost zákona o střetu zájmů?
  • Jaké povinnosti veřejných funkcionářů mají být kontrolovány?
  • Které kontrolní mechanismy by měly být nastaveny a jaké by měly mít podmínky?
  • Komu by měl být svěřen dohled?
  • Jaké by měla mít dohledová instituce pravomoci a jaké jsou její možnosti co do kapacit, institucionálního zajištění, rozdělení pravomocí?
  • Bude zajištěna metodická podpora? Kdo by ji měl poskytovat a v jakém rozsahu?

Diskutujícími byli zástupci Úřadu vlády, ministerstva vnitra, vysokých škol, nevládního sektoru – Rekonstrukce státu a další odborníci k danému tématu.

Po diskuzi nad jednotlivými řešeními dohledového orgánu bylo zástupci Rekonstrukce státu zpracováno stanovisko k variantám orgánu dohledu nad střetem zájmů.

Vzhledem k omezení plánovaných změn ve strategických dokumentech vlády nám byly k připomínkám předloženy teze věcného záměru novely zákona o střetu zájmů, ke kterým jsme zaslali kritické stanovisko (8/1/2015). Novela byla do mezirezortního připomínkového řízení předložena v únoru 2015. K návrhu jsme se vyjádřili ve společném stanovisku Rekonstrukce státu.

Veřejná osvěta

Jak to vypadá s návrhem novely? Budou kontrolovat majetková přiznání sami politici nebo někdo nezávislý? Shrnutí aktuálního vývoje si přečtěte v blogu Lenky Petráková (31-3-2015)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *