Všechny samosprávy mají ze zákona povinnost nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Za porušování této povinnosti ale neexistují žádné fungující sankce, v navíc ČR chybí nezávislá kontrola hospodárnosti samospráv při naládání s majetkem. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministestva vnitra kontroluje pouze plnění formálních náležistostí a to navíc spíše v metodické rovině, kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu zůstávají omezené stále pouze na státní rozpočet a o efektivitě vnitřních kontrolních mechanismů lze leckde s úspěchem pochybovat. Samosprávy jsou sice povinny zadávat každoročně audit, ten ale zpracovávají soukromé firmy, případně kraj a navíc nebývá zveřejněn buďto vůbec, nebo nejsou zveřejněny nedostatky.
Kontrola hospodárnosti tak nezřídka padá na samotné občany samospráv, kteří jsou nuceni náročné poslánív jednotlivých záležitostech vykonávat sami. Tato kapitola by jim měla na základě zákonných předpisů a vlastních zkušeností oživení poskytnout základní orientaci v povinnostech samosprávy při nakládání s majetkem, možnostech kontroly hospodárnosti ze strany občana a jeho oporách ve veřejných institucích. Věnuje se také odpovědnosti volených funkcionářů a zaměstnanců obce.
