Domov » Naše témata » Právo na informace

Právo na informace

Navigace na stránce

Právní poradna občan
Právní poradna zastupitel
Dobrá praxe
Knihovna
Legislativa
Judikatura
Projekt lepší vymahatelnosti

Široce a jednoduše pojatý přístup veřejnosti k informacím o činnosti orgánů veřejné správy patří ke klíčovým nástrojům sloužícím k jejímu otevření vstříc občanům a k jejich snazší kontrole. I práce Oživení je proto do značné míry založena na svobodném přístupu k informacím.

Právo na informace je komplexně upraveno zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (InfZ). V tomto zákonu je vymezen okruh tzv. povinných subjektů (tedy orgánů, na které se povinnost podávat informace podle InfZ vztahuje), rozsah jejich povinností a forma zveřejňování informaci – zveřejňování je buď aktivní, tj. probíhá automaticky, nebo pasivní, uskutečněné na základě žádosti občana.

Dále InfZ vymezuje formální a obsahové náležitosti žádosti o poskytnutí informace i základní procesní ustanovení, např. lhůty či podmínky pro požadování úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s poskytnutím požadované informace. V neposlední řadě InfZ určuje výluky z obecného poskytování informací, které mají dvojí charakter. Buď se jedná o vyloučení poskytování určitých informací z důvodu jejich vlastností a z toho vyplývající potřeby jejich speciální ochrany, nebo o existenci odlišné komplexní právní úpravy pro jejich poskytování (např. zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí).

Přestože InfZ má ambice komplexně a stručně upravit poskytování informací, dosavadní aplikační praxe ukazuje, že jeho pravidla i vztah k ostatním právním předpisům jsou často nejednoznačné.

Několik desítek informačních sporů jsme vedli rovněž v souvislosti s monitoringem střetu zájmů veřejných funkcionářů v letech 2012 až 2013. Odstrašujícím příkladem je postup úřadu ve věci  pana Hraběte (Kladno), pana Březiny (MČ Praha 19), pana Drobila (Ostrava) a dalších.

Zajímavá je i myšlenka obce Nelahozeves, která se za pomoci zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím domáhala na Oživení informace o identitě osoby, která nám předala podnět k prověření smlouvy o svozu odpadu. Oživení není povinným subjektem dle zákona.


Právní poradna občan

Právo na informace je zakotveno v čl. 17 odst. 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. Ústavou zaručené právo na informace se řadí mezi základní politická práva a jeho smyslem je účinná kontrola veřejné správy, resp. kontrola povinných osob, a mimo jiné též kontrola vynakládání veřejných prostředků a hospodaření s veřejným majetkem. Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), představuje v oblasti boje proti korupci účinný nástroj kontroly povinných subjektů, zejména v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Aktivní účastí občanů v rámci tohoto procesu je možné například analyzovat ne/výhodnost smluvních vztahů veřejných korporací se soukromými subjekty, a to nejen v oblasti veřejných zakázek, dále např. zjistit výši odměn veřejných funkcionářů, získat kopie rozhodnutí ve stavebním řízení, získat kopie rozsudků (a to i nepravomocných rozsudků, viz nález ústavního soudu Pl.ÚS 2/10) atd.

[qa cat=pravni-poradna-pravo-na-informace]


Právní poradna zastupitel

Zastupitel obce je zároveň jejím občanem. Může tedy postupovat vůči své obci úplně stejným způsobem jako jakýkoli jiný občan obce, tedy v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Zastupitel má však i jiné možnosti. Konkrétně nalezneme práva zastupitele obce upravená v ustanovení §82 zákona o obcích, §34 odst. 1 zákona o krajích a § 87 odst. 2 ve spojení s § 51 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze. Kromě práva iniciativy, tedy práva podávat návrhy zastupitelstvu, radě, komisím a výborům obce, v němž nesmí být zastupitel nijak omezen (ani jednacím řádem zastupitelstva např. stanovením omezujících podmínek pro předkládání návrhů), má zastupitel právo od orgánů obce požadovat informace, a to ve dvou režimech:

interpelační režim upravuje §82, písm. b) zákona o obcích, §34 odst. 1, písm. b) zákona o krajích a § 87 odst. 2 ve spojení s § 51 odst. 3, písm. b) zákona o hlavním městě Praze. Mezi tzv. povinné subjekty, které jsou povinné na podanou interpelaci zastupitele v zákonné lhůtě reagovat, řadí zákon radu obce a její jednotlivé členy, předsedy výborů, statutární orgány právnických osob (jejichž zřizovatelem je obec) a vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek (obec takové musí zřídit nebo založit); pokud tomu nebrání zákon upravující mlčenlivost nebo zákaz zveřejnění, musí povinný subjekt písemně odpovědět, a to bezodkladně, nejdéle do 30 dnů.

informační režim upravuje §82, písm. c) zákona o obcích, §34 odst. 1, písm. c) zákona o krajích a § 87 odst. 2 ve spojení s § 51 odst. 3, písm. c) zákona o hlavním městě Praze. Povinnými subjekty jsou zaměstnanci zařazení do obecního úřadu a dále zaměstnanci právnických osob, které obec založila nebo zřídila, pokud informace souvisí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů a bezplatně (v tomto zákon o obcích privileguje zastupitele, neboť občan obce může být vyzván k zaplacení úhrady v režimu zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Požadovaná informace se musí týkat výkonu funkce zastupitele. K otázce, jaké informace souvisí či nesouvisí s výkonem funkce zastupitele, odkazujeme na stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 7/2011.

[qa cat=pravni-poradna-pravo-na-informace-zastupitel]


Dobrá praxe

Pět znaků otevřeného úřadu i ostatních povinných subjektů
  • Mají přehledné webové stránky se samostatnou sekcí „poskytování informací “, „poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.“ nebo „důležité informace“, kde jsou uvedeny:

    1. základní povinně poskytované informace o povinném subjektu (podle §5 odst. 1 InfZ), včetně zákonného postupu a sazebníku úhrad za poskytování informací a adresy pro doručování žádostí o informace (poštovní doručovací adresa, a jsou-li zřízeny také elektronická podatelna, datová schránka);

    2. všechny informace, které povinný na základě žádosti o informace poskytnul;

    3. pro usnadnění podávání žádostí mají ke stažení vzor žádosti o poskytnutí informací;

    4. pro zjednodušení procesu umožňují napsat dotaz přímo do elektronického formuláře.

  • Nepožadují v emailem podaných žádostech o informace zaručený elektronický podpis.

  • V případě, že žádají o úhradu nákladů účelně vynaložených při vyřizování informací (podle § 17 InfZ), nejprve by měly žadatele kontaktovat, jestli s výší této úhrady souhlasí.

  • Žádost vyřídí v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů – tj. poskytnou informaci, žádost (částečně) odmítnou anebo žadateli sdělí výši požadované úhrady za poskytnutí informace.

  • Odmítnutí žádosti učiní ve formě rozhodnutí, které splňuje formální i obsahové náležitosti stanovené v §67 an. zák. č. 500/2004 Sb. správního řádu. Takové odmítnutí by mělo obsahovat poučení o podání opravného prostředku.

Příklady dobré praxe
Vyřešené soudní spory: Oč jde podle soudních rozsudků také žádat?
  • informace o hospodaření se svým majetkem, jde-li o veřejné prostředky;

  • informace ze správních spisů;

  • pravomocné i nepravomocné rozsudky;

  • seznam darů a jiných sponzorských příspěvků;

  • kopie vydaných stavebních povolení;

  • zprávy o posouzení a hodnocení nabídek v zadávacím řízení k veřejným zakázkám;

  • smlouvy, faktury, objednávky nebo zadávací dokumentaci, nejsou-li výslovně označeny podnikatelem za obchodní tajemství a bez osobních údajů, které případně obsahují.

Zpracováno ke dni 22. 6. 2011


Knihovna

V této knihovně naleznete jak přímo publikace ke stažení, tak i přehled literatury, periodik a internetových stránek relevantních k tématu právo na informace. Pro ostatní témata, kterými se Oživení v rámci programu Bezkorupce zabývá, naleznete podobné přehledy a publikace vždy v příslušných tematických sekcích. Kompletní sbírku publikací z produkce programu Bezkorupce naleznete ke stažení na stránkách e-knihovny.

Komentáře k zákonům a učebnice
  1. Adam Furek, Lukáš Rothanzl: Zákon o svobodném přístupu k informacím – komentář (Linde Praha, 2010)

  2. Petr Kolman: Právo na informace (Masarykova Univerzita Brno, 2010)

  3. František Korbel a kol.: Právo na informace – komentář (Linde Praha, 2. aktualizované a doplněné vydání 2005)

Knihy a příručky
  1. Michal Bartoň: Svoboda projevu a její meze v právu České republiky (Linde Praha, 2010)

  2. Oldřich Kužílek: 106 odpovědí na Vaše dotazy. Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím (Otevřená společnost o.p.s., 2001)

  3. Oldřich Kužílek: Dalších 106 odpovědí na Vaše dotazy (s rozsudky) (Otevřená společnost o.p.s., 2004)

  4. Petr Pazderka, Stanislav Kužvart: Právo na informace (Ekologický právní servis, 2. vydání 2000)

Periodika
  1. Desatero otevřeného úřadu (Otevřená společnost o.p.s.)

Užitečné weby
Publikace Oživení
20 let demokracie: Kraje, města, obce na rozcestí mezi korupcí a vládou práva – výzkumy, analýzy a legislativní návrhy

(Oživení, 2010) Souhrnná publikace k problémovým oblastem samospráv v ČR, které vyžadují novelu zákona o obcích, krajích a hl. m. Praze. Obsahuje analýzy a průzkumy dokazující neutešený stav v oblastech vydávání radničních periodik, vymahání osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů, hospodárného nakládání s majetkem a přístupu komunálních zastupitelů k informacím. (za podpory CEE Trust)

 

Transparentní samospráva

Stažení publikace ve formátu .pdf (zip) Transparentní samospráva

(Oživení 2006) Balíček 40 protikorupčních opatření a Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu. Soubor 40 konkrétních opatření zvyšujících transparentnost rozhodování a hospodaření samospráv. Pomocník a průvodce občana nekonečnou spletí paragrafů.


Legislativa

 

Zákon ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím



Judikatura

18 komentářů

  1. Dobrý den, na přepážce Všeobecné zdravotní pojišťovny jsem byl odmítnut s dotazem na sdělení “ kdo za mne platí zdravotní pojištění, “ Předesílám, že jsem zaměstnancem jedné nejmenované firmy, ale mám podezření, že ona firma za mne, jako za svého zaměstnance, zdr. pojištění neplatí, a že toto pojištění za mne platí někdo jiný…Bylo mi sděleno že pojistné je uhrazeno, ale již mi odmítli vydat papírové potvrzení s uvedenými platbami, jejich výší a především od koho je na účet VZP toto pojištění hrazeno. Předpokládám, že dle práva na informaci bych neměl být odmítnut a pravděpodobně za nějaký poplatek by mi VZP tuto informaci měla sdělit ať již v papírové nebo elektronické podobě.
    Pokud je to ve Vašich silách ocenil bych Vaši pomoc..
    s pozdravem Jaroslav

    • Dobrý den,
      jsem přesvědčená, že informace jste se mohl nejrychleji domoci právě na té přepážce, a to kdybyste si nechal zavolat vedoucí pobočky. V opačném případě se můžete na VZP samozřejmě obrátit s klasickou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V případě neposkytnutí informace (nejčastěji se to stává tak, že přijde sice dopis, ale není v něm obsažena požadovaná informace), je nutné postupovat dále dále dle zákona, tj. podat si stížnost na nevyřízení informace (popřípadě odvolání, pokud by informace byla odmítnuta). Podrobný návod naleznete v záložce – právo na informace – právní poradna občan: http://bit.ly/17IcXBb
      Informace tohoto druhu by vám měla být poskytnuta bezplatně.
      Petra Bielinová

  2. Jiří Kříž

    Prosím o sdělení, zda mezi organizace dotčené zákonem č. 106/1999Sb., lze zahrnout i správce nemovitostí majetku města Plzně. Konkrétně: již několikrát se snažím po vyúčtování služeb, aby mi bylo umožněno nahlédnout do faktury za odvoz domovního odpadu, či předložena její kopie. Jsem odkazován na dílčí vyúčtování správce nemovitosti, kde je pouze uvedena celková částka, ale již jen zprostředkovaně. Údajně nemám právo nahlédnout do fakturace firmy provádějící odvoz.
    Děkuji za odpověd. Jiří

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      dle našeho názoru nemá vliv na povinnost města Plzně poskytnout požadovanou informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, skutečnost, že správu nemovitostí vykonává subjekt odlišný od města, resp. povinným subjektem je pořád město Plzeň jakožto vlastník nemovitosti. K dotazu, zda může být povinným subjektem taktéž správce nemovitosti pak lze uvést, že vždy záleží na povaze takového subjetku (povinným subjektem bude například příspěvková organizace zřízená městem aj.).

      Andrea Kohoutková

  3. dobrý den

    úřad práce Přerov, ani MPaSV mi nikdy neodpověděli na to, zda ty podivné rekvalifikační kurzy, které probíhaly asi 10 let v Přerově ,někdy vyšetřovala hospodářská kriminálka . Případně , co prasklo , že už Netopil a Sedlmaier nepodnikají.

    Jandová

    • Dobrý den,
      z Vašeho dotazu nevyplývá, jak přesně zněla žádost o informace a komu byla adresována. V obecné rovině lze jen říci, že úřad práce nebo MPSV nemají v působnosti vyšetřování trestných činů (to přísluší orgánům činným v trestným řízení). I v takovém případě, pokud byla žádost podána ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, byla na místě odpověď, že daná věc nespadá do jejich působnosti a proto informaci neposkytnou (nemají informaci k dispozici).
      Petra Bielinová

  4. Dobrý den,

    jednaní rady města je ze zákona neveřejné. Může ale rada města zveřejňovat materiály (podklady) pro jednání rady a zveřejňovat přijaté usnesení v plném znění, včetně příloh a smluv?

    Děkuji

  5. Dobrý den,

    město Hodonín prodává své městské byty za 20 % odhadní ceny dle zásad, které si schválilo zastupitelstvo. Není to nezákonné? Děkuji za odpověď a s pozdravem

  6. Dobrý den, město česká Lípa uzavřelo na radě smlouvu-dohodu o mimosoudním vyrovnání, již tají a nechce poskytnout text, ani dle 106.Viz-http://m.denik.cz/ceskolipsky_denik/c/reakce-mesto-nemuze-zverejnit-dohodu-o-mimosoudnim-vyrovnani-s-k-siktancem-20150606.html Je vůbec toto ze zákona možné, uzavírat tyto smlouvy? děkuji za odpověď, hezký den,

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den paní Petrů,
      obecně lze ve vztahu k obci Česká Lípa konstatovat, že tato obec je povinným subjektem dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z této skutečnosti plyne, že je obec povinna poskytovat informace vztahující se k její působnosti, jestliže tyto informace nespadají do některé ze zákonných výjimek, jako jsou např. informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje. Jestliže by tomu tak bylo, tak je povinný subjekt povinen tyto informace poskytovat postupem v souladu s právními předpisy tak, aby byla docílena ochrana těchto výše uvedených informací.
      Co se týče civilní dohody o mimosoudním vyrovnání, tak je otázkou, zda některé z jejich údajů nespadají pod výše uvedený režim, nicméně je na povinném subjektu, aby tyto případné osobní informace např. anonymizoval či jinak zajistil jejjich ochranu. Povinný subjekt ovšem není oprávněn tuto dohodu odmítnout poskytnout jako celek.
      Povinnost poskytovat i dohody o mimosoudním vyrovnání povinným subjektem lze ilustrovat např. na situaci, kdy společnost x způsobila obci škodu za několik milionů korun, kdy obcí bylo rozhodnuto, že namísto civilní žaloby uzavře se škůdcem dohodu o narovnání, jejímž výsledkem bude poskytnutí náhrady škody ve výši zlomku skutečně způsobené škody. Bylo by absurdní, jestliže by ujednání stran dohody o narovnání, že její obsah zůstane utajený, bylo nadřazené ústavnímu právu na informace, resp. by takový postup byl v rozporu se smyslem a účelem zákona o svobodném přístupu k informacím.
      Co se týče možnosti uzavírat takovéto dohody, tak je to samozřejmě možné a jedná se o běžný institut soukromého práva využívaný k vyvarování se dlouholetým a nákladným soudním sporům.
      S přátelským pozdravem.

  7. Dobrý den,Městská správa sociálního zabezpečení Brno mi odmítla dopočítat 2 pracovní úvazky jako pracovní poměr se vším všudy.Jsem v invalidním důchodu, ten mi vzali a dali mi důchod starobní. Jsem 7 let vdova. Byla jsem na jednání uskutečněném v sídle veřejného ochránce práv. Mimo jiné se mě ptali, zda mám nějaký písemný protokol ohledně tohoto jednání. Nemá, poněvadž mi sdělili, že by museli dopočítávat všechno každému a žádné sdělení mi nedali. JUDr. Stanislava Neubauerová mi sdělila, abych příště požadovala protokol o jednání, a také umožnění nahlédnutí do spisu ve své věci. Také pořízení kopií z tohoto spisu. Ani jedno ani druhé mi nedali. Můžete mi poradit. Z jednoho důchodu se špatně žije. Můžete mi poradit. S úctou Anna.

  8. Dobrý den,

    jak postupovat v případě, že povinný subjekt nezveřejňuje poskytnuté informace, resp. zveřejní pouze text v tom smyslu, že informace byla žadateli poskytnuta (např. „Žadateli byla zaslána Smlouva o zajištění správy majetku mezi hlavním městem Praha a TSK hl. m. Prahy včetně všech jejích 19 dodatků.“ nebo “ Žádost o poskytnutí kopie části dokumentace, týkající se rekonstrukce Libeňského mostu. – Žadateli byl poskytnut požadovaný dokument v elektronické podobě.“) V případě tohoto subjektu se jedná, zdá se, o systémové (ne)zveřejňování. Jakým způsobem lze diocílit plného zveřejňování, nejlépe i starších dotazů?

    Děkuji

    https://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/o-spolecnosti/o-spolecnosti-TSK-Praha/poskytnute-informace/

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      nezbývá mi než souhlasit, že povinnost k sekundárnímu zveřejňování informací podle § 5 odst. 3 InfoZ je v praxi nerespektovaná, a to nejen TSK. V praxi je však tato povinnost nevymahatelná.
      Upozorňuji však i na nové znění § 5 odst. 3 po novele z roku 2015! Nově totiž zákon přímo definuje, které informace je možné sekundárně nezveřejnit v plném znění – jde o databáze a přístupy do informačních systémů, které by byly logicky těžko zveřejnitelné. Z toho tedy vyplývá, že TSK by měla zveřejnit všechny dokumenty, které jste zmínil, pokud nespadají pod nově definovanou zákonnou výjimku.

      Jak jsem však již zmínil, tato povinnost je fakticky nevymahatelná…

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  9. Zdeněk Mach

    Dobrý den, prosím o informaci k podání podnětu ze strany zastupitele.
    Může požádat (vyzvat) zastupitel vedení obce aby obec podala trestní oznámení v konkrétní věci (kde se domnívá, že došlo k porušení zákona). Např.:
    -špatně uzavřená smlouva (i přes námitky zastupitele)
    -zjištění uplácení voličů (zvoleným zastupitelem) při volbách
    -ukončení nájemních smluv u tzv“nepohodlných“ nájemců

    Děkuji za informaci

    Z. Mach

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      na podnět zastupitele obec reagovat konkrétním jednáním nemusí – na to zastupitel nemá právní nárok.
      A trestní oznámení může podat kdokoli, je jedno, jestli to bude obec či občan.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *