Domov » Naše témata » Radniční periodika

Radniční periodika

Navigace na stránce

Právní poradna
Seminář a konzultace
Knihovna
Legislativa
Judikatura

Oživení se problematice radničních periodik věnuje dlouhodobě a podrobně již od roku 2006. V současné době poskytujeme také právní poradenství zaměřené na aplikaci nových práv, které novela tiskového zákona v listopadu 2013 přinesla zastupitelům územně samosprávných celků.

V roce 2015 jsme vytvořili i Manuál pro dobré radniční periodikum.  Ten vznikl na základě naší analýzy 100 radničních periodik z celé ČR.


Právní poradna

Novela tiskového zákona zavedla s účinností od listopadu 2013 první regulaci radničních periodik. Zastupitelé se nyní mohou domáhat svého práva na zveřejnění příspěvku v radničním periodiku.

Základní pojmy tiskového zákona

Tiskový zákon č. 46/2000 Sb., definuje, jakou tiskovinu je třeba považovat za peridický tisk a jakou podmnožinu tvoří periodický tisk územní samosprávy.

Periodickým tiskem jsou jakékoli noviny nebo časopisy, které jsou vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením, s jednotnou graf. úpravou a to nejméně 2x ročně.

Vydávání tisku se rozumí činnost vydavatele spojená se zajišťováním obsahu, vydání a veřejného šíření tiskoviny.

Naproti tomu periodický tisk územní samosprávy se vyznačuje tím, že jeho vydavatel je vždy nějakým způsobem úzce navázán na územně samosprávný celek. Vydavatelem může být uzemní samosprávný celek sám (obec, kraj, hl. m. Praha, městská část), nebo právnická osoba zřízená, založená nebo ovládaná územně samosprávným celkem a nebo i jakýkoli jiný vydavatel, který zajišťuje vydávání tisku na základě smlouvy s územně samosprávným celkem.

Tiskový zákon v platné znění se nevztahuje na další radniční (netištěná) média: lokální TV, rozhlas, webové prezentace, facebook atp.

Povinnosti vydavatele radničních periodik

Novela tiskového zákona zavedla v zásadě dvě nové povinnosti; z toho druhou z nich lze po vydavateli radničního periodika zákonem stanovenými prostředky vymáhat (§4a)

1. Povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace o územně samosprávném celku

2. Povinost poskytnout přiměřený prostor pro názory členů zastupitelstva

Postup zastupitele vedoucí ke zveřejnění příspěvku
Vydavatel radničního periodika by měl zveřejnit příspěvek zastupitele nejen z důvodu uplatnění práva zastupitele, ale většinou i z důvodu plnění obecné povinnosti poskytovat čtenářům (tj. v drtivé většině případů občanům obce) objektivní a vyvážené informace o územně samosprávném celku.

Zastuptel, který má v úmyslu zveřejnit v radničním peridiku svůj příspěvek, týkající se územně samosprávného celku, by zpravidla měl dosáhnout zveřejnění příspěvku už na základě toho, že své sdělení doručí vydavateli. V případě, že příspěvek zastupitele nebyl zveřejněn ve lhůtě 3 měsíců (nebo v nejbližším vydání, pokud radniční periodikum vychází méně často), vzniká zastupiteli právo domáhat se zveřejnění tzv. doplňující informace. Toto právo zastupitel má pouze tři měsíce. Během tohoto období musí své právo písemně uplatnit u vydavatele. Obdobné právo zastupiteli náleží za situace, kdy příspěvek zveřejněn byl, avšak byl nepřiměře zkrácen.

V případě, že ani pak není příspěvek zastupitele, respektive jeho tzv. „doplňující informace“ zveřejněna v nejbližším následujícím čísle, může se zastupitel svého práva na zveřejnění příspěvku domáhat u soudu.

Postup zastupitele znázorňuje diagram.

Praktický příklad naleznete v našich kauzách: Krupka (2014)

 


Seminář a konzultace

Oživení nabízí vzdělávací program “Vydávání radničních periodik v souladu s tiskovým zákonem” určený zejména pro úředníky územně samosprávných celků, akreditovaný Ministerstvem vnitra.

Cíl programu:

Cílem vzdělávacího programu je seznámit dotčené úředníky územně samosprávných celků se zákonnými limity pro vydávání a obsah radničních periodik, zejména s přihlédnutím k novele tiskového zákona č. 305/2013 Sb., účinné od 1. 11. 2013 a výkladu relevantních právních pojmů, kterými by se mělo řídit vydávání média jako veřejné služby.

Cílová skupina:

Cílovou skupinou jsou úředníci a vedoucí úředníci územních samosprávných celků, kteří se v rámci svého pracovního poměru věnují zajištění obsahu a vydávání radničních periodik.

Obsah programu:

  • Právní úprava radničních periodik, zavedení opatření proti zneužívání radničních periodik, posílení svobodné soutěže politických sil
  • Objektivita a vyváženost obsahu radničních periodik, včetně praktických příkladů dobré a špatné praxe
  • Proč vydávat radniční periodika, pravidla tvorby radničního periodika
  • Právo zastupitele na poskytnutí přiměřeného prostoru

Časová dotace: 4 hodiny

Kontaktní osoba: Martin Kameník

Jsme připraveni poskytnout také individuální konzultace týkající se tvorby a vydávání radničních periodik.


E-knihovna

 

pub_whistle Manuál pro dobré radniční periodikum

Cílem Manuálu pro dobré radniční periodikum je poskytnout zastupitelstvům, redakčním radám, radám krajů, měst i obcí a redakcím radničních periodik postupy, které by podle závěrů provedeného výzkumu a na základě sběru zkušeností a modelů vydávání periodik a aktuální legislativy měly přispět ke zvýšení kvality obecních a krajských tištěných periodik. Manuál může být užitečný pro systémové nastavení vydávání periodika, pomocí kterého by měl vydavatel naplnit zákonné povinnosti a předcházet nežádoucím rizikům spojeným s provozováním médií veřejné služby.

 

pub_whistle Implementace tiskového zákona. Prosinec 2015.

S ohledem na dosud nejasný výklad zákonných ustanovení založených novelou tiskového zákona, absentující relevantní judikaturu k této problematice a častou nevoli územně samosprávných celků řídit se novými ustanoveními, se objevují úskalí, jež zabraňují žádoucí implementaci novely tiskového zákona. Z dosud poskytnutých konzultací a podnětů obdržených od zastupitelů či úředníků územně samosprávných celků Oživení definovalo hlavní bariéry v žádoucí implementaci novely tiskového zákona.

 

pub_whistle Komu slouží radniční noviny? Analýza radničních periodik 2014

Jak si stojí jednotlivé zpravodaje ve vzájemném porovnání? Co způsobuje nízkou názorovou pluralitu obsahu a cenzuru? Co mohou vydavatelé zlepšit? Jaké zákonné mantinely stanovit pro lepší regulaci vydávání těchto periodik. Na tyto otázky a další otázky se snažíme najít odpovědi v naší studii, která analyzuje data o 100 vydavatelích periodik v ČR a obsah 500 čísel.

 

Radniční listy bez cenzury

(Oživení 2006) Analýzy a doporučení k problematice vydávání radničních periodik místními samosprávami. Zjištění poukazují na zneužívání a cenzuru těchto periodik ve prospěch vládnoucích politických uskupení i přesto, že tyto periodika mají charakter veřejnoprávního média.

Shrnutí projektu Radniční listy bez cenzury

Radniční periodika a jejich právní souvislosti – analýza

Doporučení pro vydávání periodik samosprávami – letáček a textová verze

Odbornou literaturu a články k problematice korupce naleznete v e-knihovně na wiki.bezkorupce.cz


Legislativa

Tiskový zákon


Judikatura

10 komentářů

  1. Zdeněk Havlíček

    Dobrý den, hledal jsem nějaký výklad Tiskového zákona, ale nebyl jsem úspěšný, proto se obracím s dotazem na Vás. V našem městě jsou ve sporu dva ochotnické divadelní soubory. Vedoucí jednoho z nich je zastupitelkou. Do radničních novin píše články, v nichž hrubě napadá konkurenční soubor. Odkazuje se přitom na Tiskový zákon, podle něhož musí být příspěvek zastupitele zveřejněn. To je sice pravda, ale podle mého názoru je to jen tehdy, pokud se článek týká činnosti a rozhodování zastupitele, aby se tak k občanům dostaly objektivní informace. V tomto případě se však domnívám, že je toto ustanovení Tiskového zákona zneužíváno zastupitelkou k soukromým účelům. Město se však bojí články nezveřejnit. Jak lze zákon v tomto případě správně aplikovat? Děkuji za odpověď.

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den pane Havlíčku,
      vydavatel je povinen poskytovat členům zastupitelstva přiměřený prostor pro sdělení týkající se územního samosprávného celku, resp. může člen zastupitelstva požadovat uveřejnění doplňující informace za zákom stanovených podmínek.
      Člen zastupitelstva nemůže zneužívat výše uvedené oprávnění za účelem sdělování informací soukromého rázu, které nesouvisí s územně samosprávným celkem. Opačný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákonné úpravy. Pro bližší posouzení bychom museli znát konkrétní podrobnosti, ve zkratce lze však říci, že posouzení, zda se sdělení týká územního samosprávného celku je na vydavateli radničního periodika (nevím, zda je např. ve Vašem městě zřízena redakční rada jako poradní orgán zastupitelstva aj.)
      Je rovněž třeba zmínit, že právnická osoba, jíž se sdělení paní zastupitelky týká, může využít práva odpovědi předvídaného v § 10 tiskového zákona, jenž stanoví následující:
      § 10
      Odpověď

      (1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
      S přátelským pozdravem,

      Andrea Kohoutková

  2. Miloš Navrátil

    Dobrý den, využívám této možnosti a prosím o pomoc s vyjasněním definice “přiměřený prostor”. Toto ustanovení zákona dává mnoho možností výkladu a činí tak práci vydavatele za lehce napadnutelnou. Chápu, že jiná přiměřenost bude platit pro čtvrtletník obce s 500 obyvateli a pro měsíčník města s počtem 5.000 obyvatel. Prosím tedy odpověď na konkrétním případu. Několik let platilo pro náš měststský zpravodaj pravidlo (platné pro všechny), že rozsah textů je 1.500 znaků, resp. 1.700 znaků bez fotogtrafie. Počet znaků byl před několika měsíci zvýšen na maximálních 2.200 znaků. Jsme toho názoru, že toto je obecně platné pravidlo, známé všem a je tedy možné jej považovat za přiměřený prostor, neboť je rovný všem pisatelům a stejně tak je přiměřený možnostem a rozsahu vydání. Jak máme postupovat v případě, když zastupitel požaduje zveřejnění cca 11.000 textu + powerpointové prezentace? Považujeme toto za nepřiměřené a chceme požádat zastupitele, aby svůj příspěvek upravil na počet znaků 2.200. Obáváme se ale napadení a nařčení z cenzury. Prosím o radu a komentář, děkuji. Miloš Navrátil

    • Andrea Kohoutková

      Vážený pane Navrátile,

      nejspíše Vás asi nepotěším, bohužel odpověď bez bližší znalosti obsahu příspěvku není možná, shodně tak neexistuje zatím žádná legální definice pojmu “přiměřený prostor”, věříme, že případně vzniklá judikatura tento pojem pomůže osvětlit. Nicméně v obecné rovině lze doporučit řešení stanovení limitu znaků zastupiteli, aby tento sám svůj příspěvek zkrátil a nikoli přistupovat ke zkrácení příspěvku jakožto vydavatel, v tomto ohledu považuji Vámi zvolené řešení za jistě více respektující zákon než přistoupení ke zkrácení příspěvku bez možnosti vlivu zastupitele.
      Pěkný den,
      Andrea Kohoutková

  3. Robert Hlaváček

    Dobrý den,
    Obracím se na vás jako občan. Nejsem členem zastupitelstva ani jinak spojený s institucemi obce.
    V posledním zpravodaji obce Světlá Hora jsem si přečetl příspěvek našeho šéfa redakční rady, který píše: „Na jednání redakční rady jsme se rozhodli, že příspěvky, které je možno chápat jako nactiutrhačné, poplašné nebo s náznaky osobních urážek, nebudeme zveřejňovat. Říkejme tomu klidně cenzura. Rád si to zodpovím. Mám na to i právní dobrozdání.” Celé znění je zde: http://www.svetlahora.cz/images/stories/pdf/zpravodaj_2015/zpravodaj_rijen_2015.pdf (str.19).
    Tato cenzura však bude primárně zaměřena na opoziční zastupitele-opozici, která KONEČNĚ začala u nás fungovat a informovat občany ještě z jiného úhlu pohledu. Nikdo jiný fakticky nepřispívá.
    Jaký navrhujete postup?
    Zatím jsem napsal dopis starostovi, kterého žádám o vyjádření. Např.:
    Které příspěvky konkrétně vedou redakční radu k záměru cenzurovat obsah? Jak konkrétně chtějí ve Světlé Hoře cenzurovat příspěvky ve zpravodaji? Kdo bude rozhodovat o tom, které příspěvky už jsou nevhodné (a pro koho), a které v pořádku? Zná obec názor občanů, zdali jim skutečnost, že se opozice otevřeně vyjadřuje, vadí? O jakou právní oporu respektive dobrozdání konkrétně se redakční rada opírá?

    Děkuji za pomoc,
    Hlaváček

    • Daniel Holý

      Dobrý den pane Hlaváčku,

      dle ust. § 4a tiskového zákona vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.

      Vydavatel tedy nemůže upřít zastupitelům právo na zveřejnění jejich relevantních sdělení (a to ani v případě, když s nimi nesouhlasí). Pokud by se tak i přesto stalo, má dotčený zastupitel právo na uveřejnění doplňující informace ve smyslu ust. § 11a téhož zákona. Pokud by vydavatel ani přesto příspěvek zastupitele neuveřejnil, může se zastupitel svého práva domáhat soudní cestou.

      Nicméně jistá omezení zde skutečně existují (viz ust. § 15 tiskového zákona). Jsou to mimo jiné následující důvody: pokud by byl uveřejněním příspěvku spáchán trestný čin či správní delikt, nebo pokud by uveřejnění příspěvku bylo v rozporu s dobrými mravy.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  4. Anna Böhmová

    Dobrý den,
    jsem v současné době opoziční zastupitelkou MČ Brno-Jih. Řádně a včas v termínu uzávěrky (23. 11. 2015) jsem odeslala kontaktní pověřené osobě svůj příspěvek do radničního periodika Jižní kurýr. V pátek 27. listopadu jsem od asistentky starosty MČ Brno-jih obdržela následující sdělení:
    Vážená paní zastupitelko,
    Dodala jste článek do Kurýru, který dle vyjádření Redakční a informační komise obsahuje nepravdivé údaje. Na základě schválených PRAVIDEL PRO VYDÁVÁNÍ ZPRAVODAJE JIŽNÍ KURÝR komise doporučila RMČ Brno-jih, aby se článek buď neotiskl nebo byl zveřejněn pod podmínkou, že odstraníte nepravdivé údaje do pondělí 30. 11. 2015 do 8:00 hodin.
    Rada rozhodla, že pokud nepravdivé údaje v daném termínu neodstraníte, nebude Váš článek zveřejněn.
    Osobně se domnívám, že se jedná o jednoznačné zneužití kompetencí Redakční a informační komise MČ Brno-jih včetně rady městské části a nehorázný projev cenzury. Trvám na uveřejnění mého textu, a to bez úprav. Zajímalo by mne vaše stanovisko v této věci, svůj odeslaný příspěvek přikládám přílohou.
    Anna Böhmová, Brno

    • Daniel Holý

      Vážená paní Böhmová,

      předem musím říct, že Váš článek k nám nedorazil, nemohu se tudíž vyjádřit přímo k němu (stejně bych toho s největší pravděpodobností nebyl schopen, protože nejsem seznámen s místními poměry).

      Nicméně obecně platí, že pokud Vám vydavatel nechce z nějakého důvodu uveřejnit Vaše sdělení ve smyslu ust. § 4a zákona č. 46/2000 Sb., tiskový zákon, musíte po uplynutí 3 měsíců požádat o uveřejnění doplňující informace (zde opět ve lhůtě 3 měsíců, jinak Vaše právo zanikne) – viz čl. 11a a násl. tiskového zákona.

      Pokud ani tehdy vydavatel Váš článek neuveřejní, nezbude Vám nic jiného než se obrátit na příslušný soud se žalobou na uveřejnění doplňující informace. Pokud byste se dostala do této fáze, můžete se opět obrátit na nás a my se pokusíme zvážit další možné kroky ve věci.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  5. Jana Špačková

    Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je vhodné, aby členkou redakční rady radničního periodika byl radní města. Dále: Pokud šéfredaktora těchto novin jmenuje rada města, skládá tento šéfredaktor do jejích rukou rezignaci, případně ho tato rada města odvolává. Mělo by to být uvedeno v zápise z rady města nebo stačí pouze bod o doplnění redakční rady (s tím, že důvod ukončení spolupráce s předchozím šéfredaktorem ani jméno tohoto šéfredaktora se v zápisu z rady města neobjeví)? Dále bych chtěla vědět, jak postupovat, pokud jsem přesvědčená, že periodikum otisklo úmyslně anonym – respektive text podepsaný jménem neexistujícího člověka. Taktéž prosím o doporučení postupu, kdy radniční periodikum nerespektuje stanovy, které mu ukládají, aby dal text, který se dotýká protistrany, této protistraně k vyjádření před jeho vytisknutím. Děkuji.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      dotazů bylo několik, zkusím tedy takto:

      – je vhodné, aby členkou redakční rady radničního periodika byl radní města?
      Záleží, jaké je celkové složení redakční rady – zda je tam zastoupena i opozice. Dále jak vlastně redakční rada funguje – jestli hodnotí články ex post nebo ex ante atd.

      – Pokud šéfredaktora těchto novin jmenuje rada města, skládá tento šéfredaktor do jejích rukou rezignaci, případně ho tato rada města odvolává. Mělo by to být uvedeno v zápise z rady města nebo stačí pouze bod o doplnění redakční rady (s tím, že důvod ukončení spolupráce s předchozím šéfredaktorem ani jméno tohoto šéfredaktora se v zápisu z rady města neobjeví)?
      Zápis z rady tradičně není veřejnosti dostupný (čest výjimkám). Veřejná jsou pouze usnesení. Každopádně je pouze na radě, jak precizně a konkrétně bude usnesení nebo zápisy vypracovávat.

      – jak postupovat, pokud jsem přesvědčená, že periodikum otisklo úmyslně anonym – respektive text podepsaný jménem neexistujícího člověka.
      Nikde není zakázáno, že se nesmí otisknout anonym. Záleží na obsahu článku, ne na autorovi.

      – radniční periodikum nerespektuje stanovy, které mu ukládají, aby dal text, který se dotýká protistrany, této protistraně k vyjádření před jeho vytisknutím
      Dodržování vnitřních pravidel je pouze na obci, resp. na většině v zastupitelstvu či radě. Doporučení by mohlo být max. v tom smyslu, že upozorníte kontrolní výber, event. redakční radu a upozorníte je na porušení těchto pravidel a budete požadovat, aby Vám odpověděli, jak s Vaším podnětem naložili.

      Jinak doporučuji k přčtení manuál radničního periodika, které jsme vypracovali a kde najdete vše, co souvisí s radničními periodiky
      http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/radnicni-periodika/

      Hezký den,
      Marek Zelenka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *