Zájem obcí a krajů spravovat své záležitosti otevřeně před občany, jinými slovy ztransparentnit samosprávu, závisí částečně na zákonech, ale výrazně také na vůli jejího vedení. Chtějí-li tedy političtí představitelé politiku transperentnosti realizovat, musí přkladně začít u sebe, tj. otevřením rozhodování zastupitelstva a rady.
Občané se delegováním rozhodovacích pravomocí na své volené zastupitele nevzdávají práva být plnohodnotně informováni o obecních záležitostech a požadovat po svých zastupitelích naprostou otevřenost, spolehlivost a důvěryhodnost. Každý občan má ze zákona se na své zastupitele obracet v obecních záležitostech a být přítomen zasedání zastupitelstva. Aby těchto práv mohl plně využívat, musí mít dobrý přístup k informacím ze zastupitelstva, rady a obecního úřadu.
Relevantní zákony (zejména zákony o obcích, krajích a hlavním městě Praze) občanovi toto právo bohužel nezajišťují v ideální míře. Nehledě na jejich nedostatky je ale zásadní orientovat se ve vztazích, které mezi jednotlivými orgány samosprávy a jejími občany ustavují, aby občan mohl těchto nastavení využívat a na jejich půdorysu usilovat o naplňování jejich intence ze strany samsoprávy. Tato kapitola a její poměrně obsáhlá právní poradna si klade za cíl poskytnout základní orientaci v účelech, pravomocích a způsobech fungování orgánů samosprávy a právech a povinnostech jejich členů jak ve vztahu k jednotlivým orgánům, tak i právě občanům samosprávy. V neposlední řadě také samozřejmě mluví o právech občana ve vztahu k rozhodovacím procesům samosprávy.
Komentáře
Přidat komentář