Domov » Naše témata » Rozhodovací procesy obcí

Rozhodovací procesy obcí

Navigace na stránce

Právní poradna
Dobrá praxe
Knihovna
Legislativa
Lobbing
Judikatura
Zájem obcí a krajů spravovat své záležitosti otevřeně před občany, jinými slovy ztransparentnit samosprávu, závisí částečně na zákonech, ale výrazně také na vůli jejího vedení. Chtějí-li tedy političtí představitelé politiku transparentnosti realizovat, musí příkladně začít u sebe, tj. otevřením rozhodování zastupitelstva a rady. Každý občan má ze zákona se na své zastupitele obracet v obecních záležitostech a být přítomen zasedání zastupitelstva. Aby těchto práv mohl plně využívat, musí mít dobrý přístup k informacím ze zastupitelstva, rady a obecního úřadu.

Relevantní zákony (zejména zákony o obcích, krajích a hlavním městě Praze) občanovi toto právo bohužel nezajišťují v ideální míře. Nehledě na jejich nedostatky je ale zásadní orientovat se ve vztazích, které mezi jednotlivými orgány samosprávy a jejími občany ustavují, aby občan mohl těchto nastavení využívat a na jejich půdorysu usilovat o naplňování jejich intence ze strany samsoprávy. Tato kapitola a její poměrně obsáhlá právní poradna si klade za cíl poskytnout základní orientaci v účelech, pravomocích a způsobech fungování orgánů samosprávy a právech a povinnostech jejich členů jak ve vztahu k jednotlivým orgánům, tak i právě občanům samosprávy. V neposlední řadě také samozřejmě mluví o právech občana ve vztahu k rozhodovacím procesům samosprávy.


Právní poradna

Obce (ale ekvivalentně i kraje a hlavní město Praha) jsou územními korporacemi, kterým Ústava ČR garantuje právo na samosprávu. Zároveň jim lze na základě zákona svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti). Aby mohl jednak odpovědně spravovat své vlastní záležitosti a jednak vykonávat svěřenou státní správu, zřizuje si územní celek orgány. Zákony, které určují orgány obce, kraje, hlavního města Prahy a jeho městských částí a zároveň vymezují jejich působnost, jsou: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen „ZOZ“), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení, dále jen „ZKZ“) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „ZPZ“).

Územní celek má podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOZ, § 1 odst. 5 ZKZ a §1 odst. 4 a § 4 odst. 1 ZPZ čtyři základní orgány:

  • Zastupitelstvo obce / kraje / městské části / hlavního města Prahy
  • Rada obce / kraje / městské části (dále jen MČ) / hlavního města Prahy
  • Starosta obce / hejtman kraje / starosta MČ / primátora hlavního města Prahy
  • Obecní úřad / krajský úřad / úřad MČ / magistrát hlavního města Prahy.

Pro zjednodušení je nadále v textu užíván termín obec, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad atd., avšak obdobně níže uvedené informace platí i pro ostatní územně samosprávné celky.

Nejvyšším orgánem, voleným přímo občany obce, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí starostu a radu obce. Obecní úřad zejména zajišťuje výkon rozhodnutí jiných orgánů obce a dále provádí výkon přenesené státní správy. Pro všechny orgány obce je charakteristické, že jsou nadány určitou rozhodovací pravomocí, a to v míře, kterou jim stanoví zákon, nebo v míře, kterou si v mezích zákona navzájem udělují či odjímají. Zastupitelstvo obce i rada obce si navíc zřizují ke své činnosti pomocné orgány (výbory a komise). Výborům zastupitelstva obce ani komisím rady obce ze zákona svěřena rozhodovací pravomoc není, nicméně v praxi bývá jejich vliv na rozhodnutí zastupitelstva či rady poměrně zásadní.

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují a jakou procedurou přijímají svá rozhodnutí, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy.

[qa cat=pravni-poradna-rozhodovaci-procesy-obci]

Úplné a přehledné zveřejňování informací o jednání volených orgánů

Nad tím, jakým způsobem zvolené vedení spravuje obec, může fungovat dvojí úroveň kontroly. Jednou, s níž se počítá jakoby přirozeně, je kontrola ze strany opozičních zastupitelů. Druhou úrovní je kontrola ze strany veřejnosti, ať už se jedná o občany obce, nebo například neziskové organizace. V individuálních případech může mít jeden nebo druhý typ kontroly vlastní klady a zápory, v ideálním se mohou doplňovat. Zastupitelé mají obecně lepší přístup k informacím a přehled o dění. Zájemce z řad veřejnosti se zas zpravidla zajímá o jednu konkrétní kauzu a může se jí věnovat do hloubky.

Zásadním prostředkem kontroly je samozřejmě přímá účast na zasedáních zastupitelstva, která jsou ze zákona veřejná. Samotná účast na nich však nezřídka znamená, že se zájemce dozví podstatné informace až ve chvíli, kdy je pozdě danou věc zvrátit. Zásadním poznávacím znakem transparentní samosprávy otevřené veřejné kontrole by tak mělo být včasné zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva. Doplňuje jej rovněž následné zveřejňování výstupů, podle nichž si zájemce může zjistit, co už zastupitelstvo učinilo za kroky v problematice, která jej zajímá. Třetím zásadním aspektem je procedurální nastavení samotného průběhu zasedání.

[qa cat=dobra-praxe-rozhodovaci-procesy]


E-knihovna

Přenosy, pořizování a zveřejňování audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva obce či kraje

(platforma Bezkorupce, 2012) detailní rozbor současné situace na poli pořizování a zveřejňování videozáznamů jednání zastupitelstev. Materiál zohledňuje aktuální postoje a aktivity Úřadu pro ochranu osobních údajů v této věci a rozebírá detailně jednotlivé aspekty problematiky z pohledu různých subjektů (občan, obec), dotčených zákonů (ústava, občanský zákoník, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o svobodném přístupu k informacím) a shrnuje, na co si musí dát pořizovatel pozor, aby se nedostal do konfliktu s ochranou osobních údajů. Další informace k problematice naleznate rovněž na speciální tematické stránce.

 

Mohu si legálně nahrát zasedání zastupitelstva?

(Oživení, 2008) starší jednoduchý manuál seznamující občany s jejich právy při pořizování audovizuálních záznamů jednání zastupitelstva a argumenty hovořící pro legálnost takového počinu.

 

20 let demokracie: Kraje, města, obce na rozcestí mezi korupcí a vládou práva – výzkumy, analýzy a legislativní návrhy

(Oživení, 2010) Souhrnná publikace k problémovým oblastem samospráv v ČR, které vyžadují novelu zákona o obcích, krajích a hl. m. Praze. Obsahuje analýzy a průzkumy dokazující neutešený stav v oblastech vydávání radničních periodik, vymahání osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů, hospodárného nakládání s majetkem a přístupu komunálních zastupitelů k informacím. (za podpory CEE Trust)

 

Transparentní samospráva

Stažení publikace ve formátu .pdf (zip) Transparentní samospráva

(Oživení 2006) Balíček 40 protikorupčních opatření a Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu. Soubor 40 konkrétních opatření zvyšujících transparentnost rozhodování a hospodaření samospráv. Pomocník a průvodce občana nekonečnou spletí paragrafů.

 

Příručky

Práva občanů obce (obecná část) (kancelář Veřejného ochránce práv a Ministerstva vnitra, Edice dobré správní praxe 2010)

Metodické doporučení k činnosti ÚSC č. 1 – Jednací řády zastupitelstev obcí (Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR)

Metodické doporučení k činnosti ÚSC č. 2 – Dílčí aspekty související se zasedáními zastupitelstev obcí (Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR)

Metodické doporučení k činnosti ÚSC č. 3 – Výbory a komise orgánů ÚSC (Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR)

Legislativa

zákon o obcích
zákon o krajích
zákon o hlavním městě Praze


Protikorupční novela zákona o obcích

Zákony upravující fungování územních samosprávných celků v ČR, tedy zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hl.m. Praze, vycházejí ze správných principů a obsahují všechny důležité zásady pro kvalitní fungování decentralizované veřejné správy. Některé z podstatných zásad, jako například povinnost nakládat s majetkem hospodárně, jsou však ve zmíněných zákonech uvedeny pouze obecně a bez možnosti vymáhat jejich naplňování. V praxi tudíž často nejsou uplatňovány, ba dokonce jsou tyto „díry v zákonech” některými komunálními politiky a vládnoucími skupinami systematicky zneužívány. Obecní zřízení tak trpí dysfunkcemi, které je možné napravit pouze novelizací těchto zákonů.

Sdružení Oživení se v posledních letech soustředilo na sběr podnětů od komunálních zastupitelů, nevládních organizací a občanů, realizovalo několik rozsáhlých výzkumů a právních analýz mapujících vybrané problémy samospráv a v neposlední řadě nasbíralo bohaté zkušenosti z vlastní aktivní kontroly hospodaření a rozhodování územních samosprávných celků. Na základě těchto zjištění Oživení identifikovalo čtyři zásadní nedostatky zákonů o obcích, krajích a hl.m. Praze, které umožňují vládnoucím komunálním politikům zneužívat svěřenou moc zcela beztrestně.

Oblasti vybrané pro novelizaci:

(pod odkazem najdete zdůvodnění, analýzy, výzkumy a případy)
1) zneužívání a cenzura radničních periodik
2) přístup zastupitelů k informacím
3) hospodárné nakládání s movitým i nemovitým majetkem
4) vymahatelnost osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů

Návrh novely zákonů o obcích, krajích a hl. m. Praze:

Čím více se blížil legislativní proces do fáze předložení novely parlamentu, otupovaly se přínosné změny, ze kterých jsme se v průběhu přípravy novely ještě v roce 2011 mohli alespoň částečně těšit. Je bohužel na místě obava, že tento proces bude pokračovat i v parlamentu. V tomto odkazu můžete nelézt návrh na stránkách parlamentu.

Návrh novely přináší několik zlepšení, když zpřesňuje například náležitosti, jimiž se samosprávy musí řídit při prodeji majetku. Vzhledem pokračující k absenci sankcí však nejvážnější a záměrné případy machinací s veřejným majetkem zůstanou mimo dosah spravedlnosti.

Přehled hlavních změn:

Prodej majetku

+ zveřejňování záměru prodeje

Samosprávy musí napříště prodeje majetku zveřejňovat nejen na úřední desce, ale i v centrální databázi prodávaného majetku na portálu veřejné správy. Doba povinného zveřejnění se navíc prodlouží z 15 na 30 dní. To je jednoznačně pozitivní změna.

+ cena

Samosprávy budou muset prodávat majetek za cenu v místě a čase obvyklou: tj. podle cenových map, nebo znaleckých posudků. Až v případě, že se za určenou cenu neprodá, může se nabídková cena snížit. To je jednoznačně pozitivní změna.

– forma prodeje

Zde dochází spíše k optickému zlepšení oproti současnému stavu, kdy není určena právní forma prodeje. Ani v návrhu není jednoznačně určen, počítá se dvěma možnými způsoby: s veřejnou dražbou a veřejnou soutěží o nejvhodnější nabídku. Druhá forma je ovšem naprosto ohebná a je už předem jasné, že obce budou používat ji.

Zveřejňování smluv

+ – Samosprávy budou povinně zveřejňovat soukromoprávní smlouvy (vyjma pracovních a nájemních) při plnění ze strany obce nad 50 000 Kč a smlouvy, kterými je nakládáno s nemovitostmi. Opatření je určitě přínosem, ovšem je zde chybná koncepce, kdy se zveřejňují jenom smlouvy s plněním ze strany obce. U krajů je z věcně nepochopitelného důvodu (stojí za tím lobby krajů) hranice posunuta na 200 000 Kč.

Žaloby proti platnosti smluv uzavřených v rozporu se zákonem

– + Nepodařilo se prosadit, aby po slovenském vzoru mohl protizákonně uzavřené smlouvy napadat občan obce. Tato pravomoc bude svěřena státním zástupcům. Bude na jejich uvážení, zda žalobu podají, což vzhledem přetížení státních zastupitelství s velkou pravděpodobností povede k odkládání těchto případů.

 Vymáhání škod

V tomto případě je změna zhoršením současného stavu, kdy samosprávy mají povinnost náhradu jim způsobených škod vymáhat, ale nečiní tak, neboť v zákoně chybí sankce za porušení této povinnosti. Novela samosprávám navíc umožňuje odhlasovat si, že škody vymáhat nebudou a porušení povinnosti tak legalizovat. Je to v přísném rozporu se zadáním protikorupční strategie vlády.

 Transparentní rozhodování

+ – Návrh zavádí povinnost jmenovitého záznamu hlasování zastupitelstva i rady a zveřejňování zápisů z jednání na internetu. Nestanoví ovšem sankci pro porušení těchto povinností a u zápisu nespecifikuje dostatečně podrobně jeho náležitosti.

Návrh by měl zakotvit do zákona výslovně možnost zveřejňování audiovizuálních záznamů ze zastupitelstev.

+ Napříště by mělo být rozhodování o pronájmech delších 4 let (s výjimkou bytů) vyhrazeno zastupitelstvu.

Přístup zastupitelů k informacím

+ – Návrh zkracuje lhůty pro vyřízení informací a zavádí pro zastupitele opravné prostředky. Zlepšuje tak současnou tristní situaci zastupitelů, kteří jsou nuceni zhusta rozhodovat bez dostatečných informací. Stále však neumožňuje opozici odmítnout projednat bod, ke kterému vedení obce nedodalo dostatečné podklady. Navíc návrh likviduje interpelační právo, neboli negarantuje zastupitelům zodpovězení dotazu (v širším slova smyslu, než žádost o hotovou informaci).

(legenda: “+” znamená přínosné opatření, “+-” spíše přínosné, “-+” spíše nepřínosné, “-” zhoršení oproti současnému stavu)

Budeme rádi za všechny Vaše připomínky, podněty a návrhy k navržené novele a uvítáme, pokud budete mít zájem pomoct do ní prosadit funkční principy. Pište nám na poradna@oziveni.cz


Judikatura

11 komentářů

  1. Prosim mohu se zeptat, zda mají zastupitele obce právo určit majitelům nemovitosti výšku daru z důvodu, ze se děla kanalizace ? Protoze v obci nemáme trvale bydliště, obec nám tento dar navýšila o 10 000 proti obyvatelům, kteří jsou zde trvale hlášení tj. Na částku 25 000,- Kč Je to pro nás dost vysoká částka, protože jsme již v důchodu. Když jsme podepisovali souhlas s kanalizací nebyli jsme seznámeni s tím, ze musíme dat obci dar.
    Děkuji Zdena Hejnakova

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      tak , jak situaci popisujete, se zdá, že zastupitelstvo se rozhodlo diskriminovat skupinu přespolních obyvatel. Ale patrně poměrně odůvodněné, neboť obce dostávají podle zákona o rozpočtovém určení daní finance v závislosti na počtu trvale přihlášených obyvatel. Tudíž na Vás “přespolní” musí doplácet.
      Nicméně je poměrně zvláštní, jakou formu, si obec pro tento poplatek zvolila. Darovací smlouva se nezdá být úplně šťastnou. Umíme si představit vhodnější nastavení. K dalšímu rozboru ovšem nemáme dostatek informací.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  2. Kateřina Valihrachová

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat jak postupovat v případě podezření na porušení zákona o obcích starostou. Starosta bez jakéhokoliv projednání koupil obci plošinu za 140 tisic. Přestože byl na jednání zastupitelstva vyzván k vysvětlení a následně občany slovně upozorněn, že zákon porušil, řekl, že v tom nevidí problém. Nákup plošiny je pro obec sice prokazatelně prospěšný, nicméně primárně slouží obecnímu s.r.o., které za velmi podivných podmínek převzalo starost o veřejné osvětlení (mělo být úsporou) a jehož jednatel (s platem petinásobně vyšším než jeho předchůdci) se při hlasování kloní vždy na stranu starosty, čímž ma starosta a jeho klaka zajištěnu vetšinu. Arogance s jakou starosta demonstruje svou “podplacenou” moc je vrcholná a rádi bychom proti ní nějak zasáhli. Jaký postup doporučujete?

    Za Váš čas a radu předem děkuji,
    znechucený a smutný občan (jeden z mnoha v naší obci)

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      pokud jde o nákup plošiny za 140 tis. Kč, pak si nejsem jist, jak by měl starosta porušit zákon. Zákon o veřejných zakázkách se na tak nízké hodnoty v praxi nepoužije. Zákon o obcích by starosta mohl teoreticky použít, pokud by si např. zastupitelstvo vyhradilo pravomoc rozhodovat o nákupech i v tak nízkých hodnotách. Nevím, jaké jsou poměry ve Vaší obci.
      Zmínila jste dále, že jednatel obecní společnosti má plat 5x vyšší než jeho předchůdce a že hlasuje v souladu se starostou. O platu jednatele rozhoduje v tomto případě sama obec. Pak je třeba se zabývat otázkou, zda jeho činnost odpovídá této odměně. Nicméně to si musí odpovědět sama obec. Co se týče společného hlasování, tak nevím přesně, o čem by měl se starostou konkrétně hlasovat.

      Doporučujeme se na tyto otázky obce soustavně ptát. Současně možná připomenu, že i obecní společnost je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, takže i jí se lze podle tohoto zákona dotazovat. Dále bychom doporučovali udělat si obrázek o tom, jak obec zadává veřejné zakázky. To lze např. na stránkách vsechnyzakazky.cz, resp. na profilu zadavatele (zvláštní web obce) , kde musí být i smlouvy nad 500 tis. Kč.
      Dál je potřeba i hodně trpělivosti:)

      S pozdravem,
      Marek Zelenka

  3. Může být zastupitel se souhlasem starosty přítomen při přezkoumání hospodaření obce ?

  4. Renata Pacalová

    Dobrý den.
    Je správné, když Zastupitelstvo schválí obecně závaznou vyhlášku o zhodnocení pozemku s možností připojení na stavbu kanalizace v obci, respektive městečku, kde je odkanalizována zhruba polovina území. Navíc několik let stará část kanalizace vykazujje už teď havarijní stav a evidentním cílem vybírání poplatků je řešit tyto závady.
    Děkuji za odpověď.
    RP

  5. Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat. jestli je nějaká lhůta, ve které musí zastupitelstvo obce projednat žádost. S manželem jsme na obec podali žádost o prodej pozemku. Došel nám dopis, že žádost projednala rada obce a teď ji musí schválit zastupitelstvo. Půl roku se nic neděje přitom se u nás konaly dvě zasedání. Co vím od známých, ti už mají na obci žádost rok a také se žádného vyjádření nečkali.
    Děkuji za odpověď.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      dle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích má občan obce právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

      Pokud se tedy jedná pouze o žádost Vaší osoby, není zákonem stanovená lhůta pro její projednání. Lhůty k projednání žádostí občanů mohou být upraveny v jednacím řádu zastupitelstva/rady obce.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  6. Dobrý den,

    oslovil jsem dopisem radu města s žádostí o nájem městského majetku. Dostal jsem však odpověď z odporu správy a investic, že majetek je již pronajat a tak mi nemohou vyhovět, přitom moji žádost rada vůbec neprojednávala. Je to v pořádku?
    Děkuji z Váš čas, tento web je skutečně potřebný.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      nejsem si jist, zda rozumím Vašemu dotazu. Každopádně, pokud máte pochybnosti o jednání na obci, využil bych zákon o svobodném přístupu k informacím a doptal bych se na vše potřebné.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

  7. Dobrý den, chtěl bych poděkovat za odpověď panu Mgr. Holému ze dne 2.7.2016 k problematice jednostranného navýšení nájemného v obecních bytech. Postupoval jsem podle doporučení. Ale starosta obce provedl zajímavý tah, opustil NOZ a vyhlásil na veřejném zasedání zastupitelstva sazby za 1m2 a to s odvoláním na Zákon o obcích dle kterého jako starosta s pravomocí i rady( máme 7 zastupitelů) má na toto právo. Na mé námitky o porušení zákona reagoval větou ” Dej mě k soudu.” Prosím o Váš názor na tuto situaci a případné doporučení jak postupovat. Otevřeně říkám, že do soudní pře se mi samotnému nechce. Nájemné platím dle jeho nařízení. Děkuji za pochopení. S pozdravem Koutník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *