Domov » Naše témata » Střet zájmů

Střet zájmů

Navigace na stránce

Mapa střet zájmů 2010
Právní poradna
Monitoring střetu zájmu veřejných funkcionářů
Dobrá praxe
Knihovna
Legislativa
Judikatura
Projekt lepší vymahatelnosti

„Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.“

Jedná se o definici střetu zájmů, kterou obsahoval zákon o střetu zájmů (238/1992, o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a neslučitelnosti některých funkcí), který přestal platit v roce 2006.

Tuto definici ovšem v aktuálním zákoně č.159/2006 Sb., o střetu zájmů již nenaleznete. Současný zákon o střetu zájmů totiž žádnou ucelenou definici střetu zájmů neobsahuje, což považujeme za jeden z velkých nedostatků. Zákon tak nemůže sloužit veřejným funkcionářům jako srozumitelné vodítko při rozhodování.

Střet zájmů nastává u osob, které jsou držiteli veřejné moci a u nichž v rozhodování dochází k rozporu mezi zájmem osobním a veřejným, který mají hájit. Ani důsledné dodržování povinnosti předcházet vzniku střetu zájmů často jeho vzniku nezabrání, proto je nutné nastavovat pravidla pro jeho regulaci, aby se předcházelo korupčnímu chování; mezi nejúčinnější nástroje předcházení střetu zájmů patří majetková přiznání, kodexy jednání, vyloučení z rozhodovacího procesu a možnost podat ohlášení o spáchání přestupku.

Střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, jako je tomu v případě korupce. Střet zájmů je spíše stav zvýšeného rizika, kdy je osoba vystavena pokušení klientelismu, nepotismu či korupce.


Mapa střet zájmů 2010

V roce 2011 jsme prováděli rozsáhlou kontrolu fungování zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.  Prověřili jsme 483 veřejných funkcionářů  jako jsou poslanci, senátoři, radní jednotlivých krajů a dále vrcholné představitele v zákoně vyjmenovaných úřadů. Následující mapa znázorňuje jednotlivé funkcionáře (dle místa jejich trvalého bydliště) a jejich pochybení. Zároveň je možné prostřednictvím mapy nalézt výsledek přestupkového řízení.



Právní poradna

Jak prověřit příjmy a majetek politiků?

Povinnost veřejných funkcionářů oznamovat údaje o majetku nabytém za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, jejich evidence v registru a přístupnost těchto údajů občanům jsou významnými nástroji veřejné kontroly volených zástupců. Napomáhají v potlačování korupčního jednání a potvrzení či vyloučení podezření z nelegálně nabytého majetku. Zákon, který tuto povinnost veřejným funkcionářům ukládá, je zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZ“).

Veřejní funkcionáři dle § 7 ZSZ podávají oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích formou čestného prohlášení, a to v průběhu výkonu funkce vždy za předcházející kalendářní rok nejpozději do 30. června kalendářního roku. Jestliže veřejný funkcionář v průběhu kalendářního roku nenabyl žádný majetek a příjmy, které je povinen oznamovat, je povinen předložit tzv. negativní oznámení (viz § 12 odst. 2 ZSZ). V případě, že veřejný funkcionář ukončí výkon funkce, je povinen učinit tato oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. Formát a strukturu oznámení stanovilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 578/2006 Sb.

Níže získáte informace o tom, kdo je veřejným funkcionářem, v jakém rozsahu je povinen oznamovat údaje o svém majetku a příjmech, kdo vede registry oznámení a jakým postupem Vám budou zpřístupněny informace z takového registru a jakým způsobem můžete případně nechat prošetřit příjmy a dispozice s majetkem politiků a dalších osob zastávajících významné posty ve veřejné správě.

Střet zájmů

Kdo je veřejným funkcionářem?

Veřejní funkcionáři se dělí tzv. na “politické” a “nepolitické”

Političtí veřejní funkcionáři

Politické veřejné funkcionáře vyjmenovává § 2 odst. 1 ZSZ a jde např. o poslance, senátora, člena vlády, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády apod. Nejvíce veřejných funkcionářů je pak z řad členů zastupitelstev samospráv. Ty je však třeba rozlišovat. Veřejnými funkcionáři totiž nejsou NEuvolnění členové zastupitelstev (obcí, krajů, hl. města Prahy), ledaže by zároveň zastávali funkci starosty (primátora, hejtmana) nebo jiného člena rady (obce, kraje, hl. Města Prahy). Všichni uvolnění zastupitelé tedy jsou veřejnými funkcionáři. O rozdílech mezi uvolněným a neuvolněnými zastupitelem více zde.

Nepolitičtí veřejní funkcionáři (úředníci)

Tato skupina veřejných funkcionářů je hůře definovatelná, neboť musí splňovat podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 ZSZ. Jedná se zejména o vedoucí úředníky. A to pokud mohou jako příkazci operace nakládat s min. 250,000 Kč nebo se bezprostředně podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo rozhodují ve správním řízení (s výjimkou blokového řízení) nebo se podílejí na vedení trestního řízení.

Od 1. 9. 2017 do této kategorie spadají navíc i soudci, státní zástupci a vojáci z povolání.

Permalink.

Jaká platí pro veřejné funkcionáře omezení?

ZSZ klade na různé veřejné funkcionáře různě intenzivní omezení. Nejpřísnější omezení jsou kladeny logicky na veřejné funkcionáře s největší rozhodovací pravomocí – např. Členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů nebo členové bankovní rady ČNB (viz. § 2 odst. 1 písm. c) až m ZSZ) Tito veřejní funkcionáři v zásadě nesmějí být zaměstnáni pro nikoho jiného než pro Českou republiku. Nesmí tedy podnikat ani být v orgánech “soukromých” podnikajících právnických osob. Výjimkou z těchto zákazů je správa vlastního majetku, což může být v některých případech poměrně sporné.

Po novele ZSZ z roku 2016 bylo poslaneckými novelami přidáno ještě několik dalších omezení. Nově se nemůže o veřejnou zakázku (a to ani o zakázku malého rozsahu) ucházet společnost, ve které vlastní alespoň čtvrtinový podíl člen vlády nebo vedoucí ústředního správního orgánu. (viz § 4b ZSZ) Stejně tak nesmí zmíněná společnost obdržet ani dotaci či investiční pobídku. (viz § 4c ZSZ) Pro všechny “politické veřejné funkcionáře” (§ 2 odst. 1 ZSZ) pak nově platí zákaz provozovat či vlastnit média (rozhlas, televizi či periodický tisk) (§ 4a ZSZ) Pro úplnost dodejme, že oba tyto paragrafy jsou předmětem zkoumání Ústavního soudu.

Efekt “otáčivých dveří” (revolving doors)

Přesouvání veřejných funkcionářů z veřejného do soukromého sektoru je znám jako efekt otáčivých dveří. ZSZ řeší eliminaci tohoto rizika pouze ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám. Veřejný funkcionář se tak po dobu jednoho roku od skončení své funkce nesmí dostat do pracovněprávního vztahu ani se stát podílníkem ve společnosti, která vyhrála nadlimitní veřejnou zakázku, o které v posledních třech letech veřejný funkcionář rozhodoval. To platí i pro její dceřinné společnosti. (viz § 6 ZSZ)

Nově obsahuje zákon i sankci za takové jednání ve formě pokuty ve výši od 25,000,- Kč do 500,000,- Kč(viz § 23 odst. 3 písm. c) ZSZ). Jde o vůbec nejvyšší pokutu, jakou lze veřejnému funkcionáři podle tohoto zákona udělit.

Permalink.

Mohou pobírat politici odměny za členství ve státních, městských a krajských firmách?

Ne, nemohou. Toto jim zapovídá § 5 ZSZ a hrozí jim za to pokuta ve výši od 5,000 do 250,000,- Kč (§ 23 odst. 3 písm. b) ZSZ)

Poslanci a senátoři tedy nemohou pobírat odměny za své funkce ve státních společnostech (nebo jejich dceřinných firmách). Toto omezení pro ně již neplatí u obecních či krajských společností.

Uvolnění krajští a obecní zastupitelé pak nemohou pobírat odměny v souvislosti se svou funkcí ve společnosti daného kraje či obce. Jinými slovy, uvolněný zastupitel obce A nesmí pobírat odměnu od společnosti obce A, ale již smí být v orgánu společnosti obce B nebo kraje C a za tuto funkci dostávat odměny.

Nově si však mohou nechat výše zmínění proplatit pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo pobírat plnění v “souladu s běžnými zvyklostmi” do výše 10,000,- Kč ročně (např. občerstvení, reklamní předměty, náklady na ubytování apod.).

Permalink.

Jaké údaje o sobě musí veřejný funkcionář zveřejňovat a do kdy tak musí učinit?

Veřejný funkcionář (a to každý veřejný funkcionář, který je uveden v § 2 ZSZ) musí čestným prohlášením podávat

  • Oznámení o osobním zájmu,
  • Oznámení o činnostech,
  • Oznámení o majetku a
  • Oznámení o příjmech a závazcích

S výjimkou oznámení o osobním zájmu, která se podávají ad hoc (viz níže), musí veřejní funkcionáři podávat celkem 3 typy oznámení, která jsou někdy chybně označována jako “majetková přiznání”. Jde o:

  1. Vstupní oznámení”, která veřejný funkcionář podává do 30 dnů od doby, kdy je k tomu vyzván (srov. § 12 odst. 1 ZSZ a§ 14a odst 1 a odst. 3 ZSZ), tedy maximálně 45 dnů od nástupu do své funkce
  2. Pravidelná oznámení”, která podává veřejný funkcionář vždy ke 30. červnu následujícího roku (§ 12 odst. 2 ZSZ)
  3. Oznámení ke konci výkonu funkce”, která musí učinit opět do 30 dnů od vyzvání ( srov. § 12 odst. 3 ZSZ a § 14a odst 1 a odst. 3 ZSZ)

Do roku 2017 byla povinnost podávat pouze Pravidelná oznámení a Oznámení ke konci výkonu funkce.

Permalink.

Musí veřejný funkcionář sdělovat svůj osobní zájem na projednávané věci?

Oznámení o osobním zájmu (§ 8 ZSZ) se vztahují k jednání orgánu, ve kterém veřejný funkcionář hlasuje nebo byť jen vystupuje v rozpravě. Jde o obecné pravidlo, které platí pro jednání všech orgánů, ve kterých veřejný funkcionář vystoupí. Takové oznámení musí být provedeno nejpozději před hlasováním daného orgánu a musí se pak objevit v zápise z daného jednání.

Tuto povinnost nemá veřejný funkcionář, u něhož je jeho osobní zájem na dané věci “obecně zřejmý neomezenému okruhu adresátů”. Jinými slovy, nemělo by stačit, že o jeho osobním zájmu vědí všichni přítomní jednání daného orgánu.

Sankce za neoznámení osobního zájmu může být pokuta až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Permalink.

Může být hlasování po neohlášeném střetu zájmů neplatné?

V zásadě nelze dovodit neplatnost hlasování, ve kterém by byla porušena povinnost člena/ů daného orgánu oznámit střet zájmů ať už podle zákona o střetu zájmů či podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, § 34 odst. 3 zákona o krajích (zákon o hlavním městě Praze takové ustanovení neobsahuje). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. ledna 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185 totiž v bodě 148 naznačil, za jakých okolností lze uvažovat o tom, že by se celé hlasování stalo neplatným pro porušení povinnosti neoznámení střetu zájmů:

“Rezignaci na obě zmiňované povinnosti lze označit za nedodržení zákonného postupu; dovozovat z ní nezákonnost přijatého aktu (zde opatření obecné povahy) však podle mínění zdejšího soudu zpravidla nelze. Porušení oznamovací povinnosti je u vybraných členů orgánů ve vybraných oblastech sankcionováno jako přestupek podle zákona o střetu zájmů, u všech členů orgánů pak politickou odpovědností, jež může ústit do nezvolení v následných obecních volbách. Vliv na zákonnost opatření obecné povahy by bylo lze dovodit pouze v extrémních případech, kdy by zastupitel zatajil informace o střetu zájmů, při jejichž znalosti zastupiteli by k přijetí opatření obecné povahy vůbec nedošlo nebo došlo, ale v podobě zásadně odlišné. Takovým excesem nebude případ, kdy zastupitel sice svoji oznamovací povinnost nesplní, avšak zastupitelstvo si je střetu zájmů vědomo z jiných zdrojů či na základě znalosti místních poměrů, a může proto tuto skutečnost vzít v úvahu při projednávání a rozhodování o věci…”

Musely by se tedy prokázat dvě premisy:

  1. že žádný ze zbylých členů daného orgánu netušil, že jeden z jeho členů je ve střetu zájmů a
  2. Že kdyby to byli ostatní zastupitelé bývali věděli, že by jistě hlasovali jinak.

Jde tedy o možnost velice hypotetickou. Více k tématu zde.

Permalink.

Musí veřejný funkcionář oznamovat své aktivity?

Ano, veřejní funkcionáři jsou povinni v oznámení o činnostech (§ 9 ZSZ) sdělit zda, kde a v čem podnikají. Stejně tak musí sdělit, zda jsou společníky či členy orgánu podnikající právnické osoby, a o kterou právnickou osobu jde. Rovněž jejich pracovněprávní vztah se musí v oznámení o činnostech objevit, a to s informací o jejich zaměstnavateli. Konečně nově musí veřejní funkcionáři sdělovat i to, zda nevlastní či neprovozují nějaká média.

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o činnostech může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Permalink.

Jaké údaje musí veřejný funkcionář oznamovat o svém majetku?

Veřejný funkcionář je povinen dle § 10 odst. 1 ZSZ přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, s jakým majetkem do své funkce vstupuje (tzv. vstupní oznámení) a dále pravidelně každý rok oznamovat, jaký majetek nabyl v průběhu výkonu funkce. U vstupních oznámení veřejný funkcionář uvede cenu obvyklou věci pro den vstupu do funkce, jinak uvádí cenu, za kterou věc v průběhu funkce nabyl.

Konkrétně se oznamovací povinnost vztahuje na:

  • Všechny nemovitosti (včetně způsobu nabytí),
  • Veškeré cenné papíry (akcie, dluhopisy apod.) i podíly v obchodních korporacích a
  • Movité věci určitelné podle druhu (tzn.  auto, nábytek apod., ne obraz od Picassa) v hodnotě nad půl milionu korun, jde-li o vstupní oznámení, a dále movité věci určitelné podle druhu v hodnotě přesahující v souhrnu půl milionu korun, které nabyde veřejný funkcionář v průběhu jednoho roku. Zde se počítají pouze věci v hodnotě nad 50,000,- Kč.  

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o majetku může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Permalink.

Jaké údaje musí veřejný funkcionář oznamovat o svých příjmech a dluzích?

Ve vstupním oznámení uveden veřejný funkcionář své nesplacené dluhy (závazky) v hodnotě nad 100,000,- Kč. V průběhu své funkce pak uvede všechny dluhy, pokud jejich souhrnná výše činí více než 100,000,- Kč. Rovněž zde uvede a identifikuje i osobu, které dluží, dále jeho druh (např. úvěr, půjčka, dluh na nájemném apod.) a jeho výši.

Dále uvádí veřejný funkcionář druh, zdroj a výši veškerých příjmů nad 10,000,- Kč, které v kalendářním roce obdržel. “Příjmy” se myslí jakékoli peněžité příjmy, majetkové výhody, dary, dividendy, příjmy z podnikání apod., pokud jejich souhrnná výše přesahuje v kalendářním roce 100,000,- Kč. Neuvádí se zde příjmy jeho/její mažela/ky či partner/ky, stejně jako příjmy, na které má nárok v souvislosti s výkonem jeho veřejné funkce.

Sankce za nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje v oznámení o příjmech a závazcích může činit až 50,000,- Kč. (§ 23 odst. 3 písm. a) ZSZ)

Permalink.

Kdo vede registr a kdo do něj může nahlížet?

Od 1. září 2017 vede Ministerstvo spravedlnosti registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen „registr oznámení“) pro všechny veřejné funkcionáře s výjimkou soudců. Pro soudce, jejichž oznámení nejsou pro veřejnost přístupná (§ 14 odst. 3 ZSZ), vykonává funkci evidenčního orgánu Nejvyšší soud (§ 14 odst. 1 ZSZ).

Všechna oznámení by měla být přístupná k nahlížení v elektronické databázi Ministerstva spravedlnosti, ve které bude možné vyhledávat mezi veřejnými funkcionáři např. podle jmen nebo instituce, kde působí (§ 14 odst. 4 ZSZ).

Registr má svou veřejnou část, do které je oprávněna nahlížet veřejnost, a neveřejnou část týkající se soudců, státních zástupců, policistů a GIBS, do které má přístup jen omezený okruh subjektů (§ 14b odst. 2 a 3 ZSZ)

Rozsah oprávnění k nahlížení do veřejné části registru se liší podle typu veřejných funkcionářů. (Viz výše)

U “politických veřejných funkcionářů” si můžete v registru oznámení vyhledat konkrétní formulář oznámení, který Vám bude poskytnut v plném rozsahu, vyjma data narození a identifikace případných nemovitostí v oznámení o majetku.

U “nepolitických veřejných funkcionářů” se kromě výše zmíněného nedozvíte ani to, s jakým majetkem či dluhy do funkce vstupoval, zda vlastní cenné papíry, jaký nabyl movitý majetek nebo zda mu vznikly dluhy nové.

Oproti minulé právní úpravě, kdy byly evidenční orgány roztříštěné po republice a nebylo často jasné, zda a kam veřejný funkcionář vůbec oznámení podává, je tak od 1.září 2017 situace o mnoho snazší. Formuláře, na který se oznámení nově podávají, jsou navíc v elektronické podobě, tudíž odpadnou dřívější neduhy, kdy některá oznámení byla vyplněna naprosto nečitelně, navíc k veřejnosti se pak dostala pouze špatně naskenovaná.

Permalink.

Musím o přístup do registru žádat?

Záleží, do oznámení kterého veřejného funkcionáře chcete nahlížet. U “politických veřejných funkcionářů” lze nahlížet bez omezení – tzn. bez žádosti (§ 13 odst 3 věta druhá ZSZ)

U “nepolitických veřejných funkcionářů” (úředníků) je třeba nejprve žádat o přidělení uživatelského jména a přístupového hesla, které Vám bude přiděleno do 30 dnů od podání žádost a které je platné po dobu 6 měsíců. (§ 13 odst. 4 a 5 ZSZ)

Permalink.

Je nahlížení do registru zpoplatněno?

Nahlížení do registru je pro každého občana bezplatné (§ 13 odst. 3 věta první ZSZ)

Permalink.

Mohu dále zveřejňovat informace z registru?

Informace o “politických veřejných funkcionářích” dále uveřejnit lze.

U “nepolitických veřejných funkcionářů” je možné jejich oznámení dále zpracovávat pouze za účelem zjištění případného porušení jejich povinností vyplývajících ze zákona o střetu zájmů (§ 13 odst. 8 ZSZ). Za porušení této povinnosti, stejně jako za sdělení uživatelského jména a hesla třetí osobě, může být udělena pokuta až do výše 50,000,- Kč (§ 23 odst. 3 písm a) ZSZ)

Permalink.

Co mohu dělat, pokud zjistím v oznámení nesrovnalosti?

Pokud máte vážné pochybnosti o tom, že je oznámení konkrétního veřejného funkcionáře neúplně či nepravdivě vyplněné, máte možnost své podezření sdělit přímo evidenčnímu orgánu – Ministerstvu spravedlnosti. Na své upozornění byste měl do 30 dnů obdržet sdělení, jak bylo s Vaším podnětem naloženo (viz § 13 odst. 6 ZSZ)

Veřejný funkcionář, který uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v čestném prohlášení, nebo jej nepodá ve lhůtě, dopustí se přestupku podle § 23 odst. 3 písm. a) ZSZ. K projednání takového přestupku a uložení pokuty ve výši od 1,000,- Kč až do 50,000 Kč je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt (§ 25 odst. 5 ZSZ). Nově nelze za nepřesně uvedené údaje v čestném prohlášení uložit napomenutí. To lze více než kvitovat, neboť na základě zjištění Oživení z roku 2011 toto byla velmi rozšířená praxe. Veřejný funkcionář by tak za chybně vyplněný formulář měl dostat pokuta alespoň v minimální výši, t.j. 1,000,- Kč. (§ 23 odst. 4 ZSZ)

Ministerstvo spravedlnosti jakožto evidenční orgán by mělo pravidelně rovněž kontrolovat, zda jsou údaje v registru oznámení úplná, případně kontaktovat příslušné správní orgány příslušné k pojednání správního deliktu (§ 13 odst. 7 ZSZ).

Permalink.

Co má posuzovat úřad obce s rozšířenou působností při zjišťování spáchání přestupku?

Úřad obce s rozšířenou působností (dále jen “Správní orgán”) musí nejdřív posoudit, zdali není ve věci podjatý. V případech, kdy Správní orgán bude projednávat přestupky svého vlastního starosty, či členů rady nebo zastupitelstva, doporučujeme k odstranění pochybností o zákonném postupu v řízení se vyloučit pro podjatost. Samozřejmě situace bude odlišná od jednotlivých úřadů, neboť v menších obcích bude větší reálná možnost podjatosti než na Magistrátu hl. m. Prahy.

Příslušní zaměstnanci v úřadu by ale vždy měli postupovat podle § 14 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád. Pokud se dozví o okolnostech nasvědčujících jejich podjatost, jsou povinni o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Ten poté bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tomto úkonu se poznamená do spisu. Nemůže-li představený určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. V tomto případě to bude místně příslušný krajský úřad. Ten musí poté postupovat podle § 131 odst. 4 správního řádu a věc přikázat jednomu ze sousedících úřadů obce s rozšířenou působností, kteří mu jsou podřízeni.

Celé přestupkové řízení musí Správní orgán vést na základě zásady oficiality, zásady vyhledávací a zásady materiální pravdy.

Jinými slovy, správní orgán má úřední povinnost na základě § 52 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád při zjišťování skutkového stavu sám bez návrhu vyhledat a zajistit důkazní materiály jak ve prospěch, tak v neprospěch obviněného z přestupku, aby došlo ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Důkazním materiálem může být cokoliv, co umožní objasnění věci.

Porušením této povinnosti je v praxi například situace, kdy se správní orgán spokojí pouze s tvrzením obviněného z přestupku, aniž by odůvodnil, proč právě tento jediný důkazní materiál umožnil zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Krajský úřad Olomouckého kraje v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že sama skutečnost, že nelze důvodně předpokládat, že obviněný bude vypovídat ve svůj neprospěch, činí jakékoliv rozhodnutí založeném pouze na vyjádření obviněného nezákonným, neboť dojde k porušení výše zmíněných zásad, a tím i k porušení zákonné povinnosti správního orgánu.

Obviněný se dopustí přestupku tím, že neoznámí svůj střet zájmu v okamžiku, kdy pro něj vznikla MOŽNOST osobní výhody, či újmy anebo v okamžiku EXISTENCE jiného osobního zájmu.

Proto správní orgán v řízení o přestupku podle zákona o střetu zájmů MUSÍ skutkově zjistit tyto skutečnosti v předepsaném pořadí:

1. Proč je obviněný veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů + odůvodnění;

pokud byl veřejným funcionářem, tak

2. zdali vznikla, anebo nevznikla možnost výhody, či újmy pro obviněného + odůvodnění;

pokud nevznikla možnost výhody, či újmy, tak

3. zdali existoval nebo neexistoval jiný osobní zájem obviněného + odůvodnění.

Všechna tři zjištění musí být odůvodněna a mít oporu v dokazování provedeném správním orgánem. Musí být zjištěna bez důvodných pochybností.

  • Rozdíl mezi osobní výhodou a jiným osobním zájmem je nasnadě: jiný osobní zájem je širší pojem. Nelze jej redukovat jen na osobní zájem veřejného funkcionáře samotného, ale je třeba ho vztahovat i na jiné osoby, v jejichž prospěch by veřejný funkcionář při výkonu své funkce jednal, neboť jinak by ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ztrácelo smysl.

Zároveň logicky, pokud správní orgán shledá, že obviněný je 1) veřejný funkcionář a v okamžiku, kdy pro něj 2) vznikla výhoda neohlásil svůj střet zájmů, správní orgán už nemusí zjišťovat 3) zdali existoval jiný osobní zájem.

Permalink.


Monitoring střetu zájmu veřejných funkcionářů

V průběhu roku 2011 Oživení provedlo v rámci programu Bezkorupce praktickou kontrolu fungování zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Prověřili jsme 483 veřejných funkcionářů jako jsou poslanci, senátoři, radní jednotlivých krajů a dále vrcholné představitele v zákoně vyjmenovaných úřadů (§ 2 odst. 1, písm. d) – k) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů), jako je například vedoucí Úřadu vlády, Úřad pro ochranu hospodářské soutěž, Úřad pro ochranu osobních údajů, bankovní rada ČNB, NKÚ, Rada pro televizní a rozhlasové vysílání a další.

jak probíhalo nahlížení do jednotlivých registrů
jakým způsobem jsme zjišťovali porušení zákona o střetu zájmů
sankce za porušení zákona o střetu zájmů

Kontrola pravdivosti a úplnosti informací v oznámeních o činnostech odhalila celkem 123 pochybení. Jedinou možnou sankcí pro jednotlivého veřejného funkcionáře za porušení zákona o střetu zájmů je dle § 24 zákona o střetu zájmů pokuta až do výše 50.000,- Kč, postihy jsou však v praxi naprosto minimální. Za přestupek proti zákonu o střetu zájmu nebyl v rámci našeho šetření nejčastěji uložen trest žádný, popřípadě byl uložen trest napomenutí či pokuty v rozmezí od 1.000,- Kč do 5.000,- Kč. Ke dni 21. 3. 2013 byla dle našich informací všem prověřovaným veřejným funkcionářům uložena pokuta v souhrnné výši 34.500,- Kč. Přehlednou tabulku s uloženými sankcemi naleznete na našich stánkách.

Jednotlivá zjištění porušení zákona o střetu zájmů, včetně dostupných výsledků jednotlivých řízení k 21.3.2013, naleznete pod prokliky dle jmen:

ČLEN VLÁDY - 4 přestupky / 16 členů vlády
Vinnen k 21.3.2013: Besser / velmi sporné rozhodnutí DrobilMUDr. Jiří Besser, Mgr. Pavel Drobil, RNDr. Alexandr Vondra, Mgr. Tomáš Chalupa (poznámka: Mgr. Chalupa v roce 2010 nebyl členem vlády, byl pouze poslancem)
POSLANCI PARLAMENTU ČR - 48 přestupků / 200 poslanců
SENÁTOŘI PARLAMENTU ČR - 29 přestupků / 81 senátorů
RADNÍ JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ - 40 přestupků / 135 radních
Vinnen k 14.8.2013: Březina, Drozd, Fischer, Martínek, Nosek, Jaromír Novák, Struček, Udženija, Valhoda / velmi sporné rozhodnutí: Bursa, Dohnálek, Hrabě, Ješina, Kuba, Táborský. Zuzana Morvačíková byla v prvním stupni uznána vinnou, avšak k odvolání bylo rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno z důvodu prekluzeHlavní město Praha: Aleksandra Udženija, Josef Nosek, Ing. Karel Březina

Kraj Středočeský: Ing. Marcel Hrabě, Ing. Zuzana Moravčíková

Kraj Jihočeský: MUDr. Martin Kuba, neuvolněný zastupitel Mgr. Jaromír Novák, neuvolněný zastupitel Ing. Václav Valhoda a Mgr. Ivana Stráská

Kraj Plzeňský: Jiří Struček, František Bláha

Kraj Pardubický: Ing. Jana Pernicová, Mgr. Markéta Tauberová

Kraj Liberecký: Bc. Zdeněk Bursa, Mgr. Stanislav Eichler, RNDr. Vít Příkaský, Martin Sepp

Kraj Královéhradecký: Ing. Josef Táborský (rovněž senátor), Helmut Dohnálek, Josef Ješina, Ing. Miroslav Uchytil

Kraj Moravskoslezský: neuvolněný zastupitel Tomáš Hanzel, Miroslav Novák, Ing. Jaroslav Palas (rovněž senátor), RSDr. Ing. Svatomír Recman, Ing. Jiří Vzientek

Kraj Olomoucký: MUDr. Michael Fischer, neuvolněný zastupitel Ing. Pavel Martínek, Ing. Pavel Sekanina, Ing. Martin Tesařík (rovněž senátor)

Kraj Zlínský: Ing. Jaroslav Drozd, Mgr. Josef Slovák

Kraj Jihomoravský: Ing. Václav Horák, Bc. Zdeněk Pavlík

Kraj Vysočina: Ing. Libor Joukl, Petr Krčál

Kraj Ústecký: Mgr. Arno Fišera, Ing. Jiří Šulc (rovněž poslanec), Ing. Radek Vonka

OSTATNÍ VEŘEJNÍ FUNKCIONÁŘI - 10 přestupků / 69 jiných veřejných funkcionářů
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: Ing. Pavla Gomba, Mgr. Martin Bezouška, Mgr. Milan Bouška, JUDr. Kateřina Kalistová, Ing. Jan KostrhunČeská národní banka: doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc.

Úřad pro ochranu osobních údajů: Ing. Josef Vacula

Český statistický úřad: doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Český telekomunikační úřad: PhDr. Pavel Dvořák

Český báňský úřad: Ing. Ivo Pěgřímek

Stav ke dni 21. 3. 2013, bližší informace podá Mgr. Petra Bielinová, tel. 605 54 34 19.

Poznámka: Podle § 13 odst. 5 zákona č. 159/2006 Sb., zákona o střetu zájmů lze dále zveřejnit pouze údaje, které se týkají poslance, senátora, člena vlády, člena rady pro televizní a rozhlasové vysílání a uvolněného člena zastupitelstva kraje, městské části či obce. Z tohoto důvodu nejsou na našich stránkách zveřejněna oznámení veřejných funkcionářů, u kterých to zákon nedovoluje, tedy zejména neuvolněných zastupitelů a dále u většiny „úředníků“, jako je například guvernér ČNB či inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů.


Dobrá praxe

Etické kodexy ve veřejné správě

Etický kodex je podzákonný předpis, kolektivně dobrovolně přijatý (volenými funkcionáři) nebo shora nařízený (pro zaměstnance veřejné správy), který má tvořit vodítko pro chování a rozhodování veřejných činitelů zejména s důrazem na nestrannost a předcházení střetu zájmů a obecně na čestné a slušné chování vůči občanům i vlastním kolegům.

Etická pravidla by měla být vytvářena kolektivně a přijata konsensuálně všemi osobami, které se jimi budou řídit, aby chápali jejich obsah i důležitost a braly je skutečně „za svá”. Etické kodexy jsou velice různorodé a neexistují žádná předepsaná pravidla, jak by měl etický kodex přesně vypadat a co obsahovat. Proto vám zde nabízíme pro inspiraci přehled různých domácích i zahraničních etických kodexů používaných ve veřejné správě.

Zde si můžete pro inspiraci stáhnout návrh Etického kodexu zastupitele, který vypracovalo sdružení Oživení. Jedná se o návrh kodexu z roku 2011 zpracovaného pro Zastupitelstvo Městské části Praha 1.

Příklady etických kodexů z České republiky
Příklady etických kodexů ze zahraničí

 

Etický kodex v praxi

O etickém kodexu, jeho podobě a principech pojednává také náš článek z roku 2003 Etický kodex není nadstandard (doc).

V rámci monitoringu plnění závazků vyplývajících z etických kodexů vybraných územních samosprávných celků se Občanské sdružení Oživení zaměřilo na městskou část Praha 1. Průzkum Oživení za rok 2010 odhalil, že Praha 1 jednoznačně nedostatečně brání střetu zájmů zastupitelů. Zveřejněním našich zjištění a následnou spoluprací s Kontrolním výborem této samosprávy přispělo k navržení a příjetí nového Etického kodexu člena Zastupitelstva městké části Prahy 1.

Monitoring plnění závazků Etického kodexu z roku 2010, ke kterým se závazali zastupitelé městské části Prahy 1.

Články z médií o etice a střetu zájmů ve veřejné správě.

Chtěli byste ve svém městě otevřít diskusi o potřebě etického kodexu? Nabízíme uspořádání semináře na téma „Etický kodex zastupitele a prevence střetu zájmů“.


Knihovna

V této knihovně naleznete zejména naše analýzy a studie k tématu střetu zájmů. Kompletní sbírku publikací z produkce programu Bezkorupce naleznete ke stažení na stránkách e-knihovny.

Monitoring střetu zájmů veřejných činitelů za rok 2010 (Oživení, 2012)

Dílčí výsledky monitoringu ke dni 30.5.2012 (Oživení, 2012)

V průběhu roku 2011 Oživení provedlo v rámci programu Bezkorupce praktickou kontrolu fungování zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Prověřili jsme 483 veřejných funkcionářů jako jsou poslanci, senátoři, radní jednotlivých krajů a dále vrcholné představitele v zákoně vyjmenovaných úřadů (§ 2 odst. 1, písm. d) – k) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů), jako je například vedoucí Úřadu vlády, Úřad pro ochranu hospodářské soutěž, Úřad pro ochranu osobních údajů, bankovní rada ČNB, NKÚ, Rada pro televizní a rozhlasové vysílání a další za období roku 2010.

Monitoring plnění etického kodexu na Městské části Praha 1 za rok 2010 (Oživení, 2011)

V rámci monitoringu plnění závazků vyplývajících z etických kodexů vybraných územních samosprávných celků se Občanské sdružení Oživení zaměřilo na městskou část Praha 1. Průzkum Oživení za rok 2010 odhalil, že Praha 1 jednoznačně nedostatečně brání střetu zájmů zastupitelů. Zveřejněním našich zjištění a následnou spoluprací s Kontrolním výborem této samosprávy přispělo k navržení a příjetí nového Etického kodexu člena Zastupitelstva městké části Prahy 1.


Legislativa

Aktuální znění zákona zákona 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

Aktuální znění zákona zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Z historie: 10.6.2008 čeští poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmů navzdory vetu prezidenta. Novela je pozitivní v tom, že zjednodušuje přístup občanů k majetkovým oznámením politiků a umožňuje novinářům informace z nich zveřejnit, na druhé straně přináší i negativa: vypuštění sankcí za zneužití veřejné funkce k osobnímu prospěchu a trestání ostatních provinění formou přestupku namísto řízení před správním soudem. Text novely, pozměňovacích návrhů a průběh projednávání naleznete zde.


Střet zájmů veřejných funkcionářů upravuje i další legislativa, pro činnost

VEŘEJNÉ SPRÁVY:

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

Povinnost zastupitele ohlásit střet zájmů před hlasováním

§ 83 odst. 2

Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.


Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

Povinnost zastupitele ohlásit střet zájmů před hlasováním

§ 34 odst. 3

Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.


Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

Povinnost zastupitele ohlásit střet zájmů před hlasováním

§ 51 odst. 5

Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.


Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Podjatost úřední osoby je důvodem pro vyloučení z projednávání věci. Dozví-li se účastník řízení o důvodech podjatosti úřední osoby, je povinen bezodkladně vznést námitku. O námitce rozhoduje představený úřední osoby.

§ 14

(1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen „úřední osoba“), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

(2) Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení8) (dále jen „představený“).

(3) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(4) Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle § 131 odst. 4.

(5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona.

(6) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů a státní tajemníky.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně užijí pro znalce a tlumočníky.


Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Členem hodnotící komise nesmí být osoba, která je podjata ve vztahu k některému z uchazečů o veřejnou zakázku

(1) Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

(2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

(3) Zájmem osob uvedených v odstavci 2 se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.


Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

Povinnost zastupitele ohlásit střet zájmů před hlasováním

§ 34 odst. 3

Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat.


Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů

Podjatost je překážkou členství ve výběrové komisi, akreditační komisi a zkušební komisi

§ 41 odst. 2

Členy komise nesmějí být fyzické osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k některému ze zájemců ve výběrovém řízení nebo k žadateli o akreditaci nebo k úředníkovi vykonávajícímu zkoušku jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Člen komise je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to tomu, kdo jej jmenoval. Uchazeč, účastník řízení nebo úředník oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti nasvědčující podjatosti člena komise, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. O podjatosti člena komise rozhodne bez zbytečného odkladu osoba, která jmenuje členy komise. Shledá-li, že je člen komise podjatý, odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.


Legislativní úpravy střetu zájmů pro činnost

JUSTICE:

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Podjatý soudce nebo přísedící je vyloučen z projednávání věci. O vyloučení notáře jako soudního komisaře rozhoduje soud.

§ 14 – § 17a

§ 14

(1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

(2) U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

(3) Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.

(4) Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

§ 15

(1) Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(2) Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.

§ 15a

(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.

(2) Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

(3) V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

§ 15b

(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.

§ 16

(1) O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

(2) Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

(3) Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.

§ 16a

(1) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.

(2) Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (přísedící), nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.

§ 16b

Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.

§ 17

O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.

§ 17a

(1) O vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; ustanovení § 14 až 16a platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.

(2) O vyloučení notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhoduje soud, který pověřil notáře provedením úkonů soudního komisaře; postupuje přitom obdobně podle § 17.


Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

Soudce, přísedící, státní zástupce a policejní orgán jsou v případě podjatosti vyloučeni z projednávání věci. Úkony jimi učiněné nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.

§ 30 – § 31a

§ 30

(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.

(2) Soudce nebo přísedící je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.

(3) Z rozhodování u soudu vyššího stupně je kromě toho vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen státní zástupce, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn.

(4) Z řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování v předchozím řízení. Soudce, který se účastnil rozhodování v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je v dalším řízení vyloučen z rozhodování.

§ 31

(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal.

§ 31a

Důvody, pro které je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen vyšší soudní úředník nebo probační úředník, a postup při rozhodování o vyloučení stanoví zvláštní zákon.


Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

Soudce, soudní osoba, tlumočník nebo znalec jsou vyloučeni z projednávání věci ve správním soudnictví v případě podjatosti

§ 8

Vyloučení soudců a dalších osob

(1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

(2) Z obdobných důvodů je vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu, (dále jen „soudní osoba“) a též tlumočník a znalec.

(3) Soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

(4) Soudní osoba, tlumočník nebo znalec sdělí důvody své podjatosti předsedovi senátu. O vyloučení rozhoduje senát. Ustanovení odstavce 3 se užije přiměřeně.

(5) Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.


Od 1. ledna 2007 platí nový Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Můžete si ho stáhnout ve formátu PDF nebo ve formátu RTF.

Oproti předcházejícímu zákonu o střetu zájmů (238/1992) pokročil nový zákon více směrem k podpoře účasti veřejnosti na kontrole jeho dodržování (zveřejňování na internetu, možnost podat žalobu) a jeho účinnost byla rozšířena také na úroveň samospráv. Ovšem zejména kvůli poslanecké kreativitě při schvalování ve sněmovně trpí tento zákon spoustou menších i větších nedostatků. Na mizernost zákona upozorňuje ve své tiskové zprávě i Nejvyšší správní soud, který má jeho dodržování vymáhat. Již na jaře 2007 byla připravena skupinou poslanců novela zákona, kterou se měly některé nedostatky odstranit. Oživení tuto novelu s autory konzultovalo a přes vládní nesouhlas doporučilo přijmout. Popis změn novely i s našimi argumenty pro její přijetí naleznete zde (doc).

Srovnávací studie právních úprav střetu zájmů vybraných evropských států (pdf) – zpracoval Parlamentní institut v roce 2005 jako podklad pro tvorbu a schvalování nového zákona o střetu zájmů.

Pozn.: Parlamentní institut (PI) vyžaduje udělování souhlasu se zveřejněním svých studií. Tato studie je zveřejněna bez souhlasu PI, neboť dle našeho názoru se jedná o veřejné dokumenty, které vznikly na půdě veřejné správy za peníze daňových poplatníků. Tím samozřejmě není dotčena ochrana autorství studie.


Judikatura

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *