Jak prověřit příjmy a majetek politiků?
Povinnost veřejných funkcionářů oznamovat údaje o majetku nabytém za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, jejich evidence v registru a přístupnost těchto údajů občanům jsou významnými nástroji veřejné kontroly volených zástupců. Napomáhají v potlačování korupčního jednání a potvrzení či vyloučení podezření z nelegálně nabytého majetku. Zákon, který tuto povinnost veřejným funkcionářům ukládá, je zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZ“). Veřejní funkcionáři dle § 7 ZSZ podávají oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích formou čestného prohlášení, a to v průběhu výkonu funkce vždy za předcházející kalendářní rok nejpozději do 30. června kalendářního roku. Jestliže veřejný funkcionář v průběhu kalendářního roku nenabyl žádný majetek a příjmy, které je povinen oznamovat, je povinen předložit tzv. negativní oznámení (viz § 12 odst. 2 ZSZ). V případě, že veřejný funkcionář ukončí výkon funkce, je povinen učinit tato oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. Formát a strukturu oznámení stanovilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 578/2006 Sb.
Níže získáte informace o tom, kdo je veřejným funkcionářem, v jakém rozsahu je povinen oznamovat údaje o svém majetku a příjmech, kdo vede registry oznámení a jakým postupem Vám budou zpřístupněny informace z takového registru a jakým způsobem můžete případně nechat prošetřit příjmy a dispozice s majetkem politiků a dalších osob zastávajících významné posty ve veřejné správě.
Kdo je veřejným funkcionářem?
Jaké údaje vztahující se k majetku musí veřejný funkcionář oznamovat?
Jaké údaje vztahující se k příjmům, darům a závazkům musí veřejný funkcionář oznamovat?
Kdo vede registr a kdo do něj může nahlížet?
Co musí obsahovat žádost o nahlédnutí do registru? Kde se taková žádost podává?
Jakým způsobem mi bude zpřístupněn registr, pokud žádám o nahlédnutí v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě?
Je nahlížení do registru zpoplatněno? Mohu informace, které se z registru dozvím, dále uveřejnit?
Co mohu udělat, když zjistím, že údaje evidované v registru jsou nepravdivé nebo neúplné?
Oznámit podezření ze spáchání přestupku dle zákona o střetu zájmů
Podnět k prošetření příjmů a majetku politicky exponované osoby na FAÚ
Kdo je veřejným funkcionářem?
Veřejným funkcionářem se dle § 2 ZSZ rozumí poslanec, senátor, člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, předseda a inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, předseda Energetického regulačního úřadu, člen bankovní rady České národní banky, prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu, veřejný ochránce práv a jeho zástupce, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který je dlouhodobě uvolněn, jakož i člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do funkce zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolněný člen zastupitelstva kraje, zastupitel obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, jakož i člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce v rozsahu jako dlouhodobě uvolněný člen zastupitelstva obce, starosta, místostarosta a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a některé další osoby ve vedoucích pozicích, jestliže v rámci výkonu své činnosti nakládají s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, bezprostředně se podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky, rozhodují ve správním řízení (s výjimkou blokového řízení) nebo se podílejí na vedení trestního řízení.
Jaké údaje vztahující se k majetku musí veřejný funkcionář oznamovat?
Veřejný funkcionář je povinen dle § 10 odst. 1 ZSZ přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl: vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za nichž nemovitost nebo právo nabyl, a způsobu jejich nabytí, vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové hodnoty, včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč, přičemž do tohoto souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, jejichž cena je nižší než 25 000 Kč, cenné papíry nebo práva s nimi spojená, pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 00 Kč v případě více emitentů, podíl v obchodní společnosti, pokud hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000 Kč, jde-li o podíly u více společností.
Jaké údaje vztahující se k příjmům, darům a závazkům musí veřejný funkcionář oznamovat?
Veřejný funkcionář je povinen dle § 11 odst. 1 ZSZ přesně, úplně a pravdivě písemně oznámit, že během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách, pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč. Do tohoto souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč. V oznámení je povinen veřejný funkcionář přesně uvést výši, druh a zdroj každého takového příjmu. Nemusí však oznamovat plat, odměnu nebo další náležitosti, na které má nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů. Co se týče závazků, veřejný funkcionář je povinen oznámit, že má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč. V oznámení je opět povinen uvést výši a druh závazku, včetně toho, vůči komu takový závazek má.
Kdo vede registr a kdo do něj může nahlížet?
Vedení registru v písemné i elektronické podobě zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou (§ 14 ZSZ):
mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
mandátový a imunitní výbor senátu Parlamentu ČR,
ministerstvo nebo ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády,
Česká národní banka,
ředitel krajského úřadu,
ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města,
tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, starosta.
Do registru má právo nahlížet každý, a to na základě písemné žádosti (§ 13 odst. 2 ZSZ). Součástí tohoto oprávnění je i právo pořizovat si z něj opisy a výpisy. Nahlížet do registru je možné osobně u evidenčního orgánu (v úředních hodinách) nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu).
Co musí obsahovat žádost o nahlédnutí do registru? Kde se taková žádost podává?
Ustanovení § 13 odst. 3 ZSZ stanoví, že písemná žádost musí obsahovat následující údaje o žadateli:
1. jméno a příjmení,
2. datum narození,
3. trvalý pobyt,
4. adresu pro doručování,
5. údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně, nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě.
Žádost můžete podat třemi způsoby. Buď osobně u evidenčního orgánu instituce, u které chcete žádat o nahlédnutí do registru, nebo můžete žádost zaslat poštou, anebo ji můžete zaslat elektronicky (e-mailem) do elektronické podatelny evidenčního orgánu.
Jakým způsobem mi bude zpřístupněn registr, pokud žádám o nahlédnutí v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě?
Poté, co evidenční orgán ověří žádost pro umožnění přístupu k registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru, které bez zbytečného odkladu doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele. Vstoupit do centrálního registru můžete poté po zadání přístupových údajů na adrese www.stretzajmu.cz, kde se poměrně snadno dostanete na registr evidenčního orgánu, který spravuje Vámi požadované informace. Na tomto místě je však vhodné upozornit, že žadateli je zakázáno sdělit uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru třetím osobám (viz § 13 odst. 4 ZSZ). Za porušení tohoto zákazu hrozí žadateli pokuta až do výše 50 000 Kč.
Je nahlížení do registru zpoplatněno? Mohu informace, které se z registru dozvím, dále uveřejnit?
Nahlížení do registru je pro každého občana bezplatné.
Dále zveřejnit lze pouze údaje uvedené v registru, které se týkají poslance, senátora, člena vlády, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy a člena zastupitelstva obce. Ostatní údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře (§ 13 odst. 9 ZSZ). Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Co mohu udělat, když zjistím, že údaje evidované v registru jsou nepravdivé nebo neúplné?
Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu, který registr vede, skutečnosti, které nasvědčují neúplnosti nebo nepravdivosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru (viz § 13 odst. 6 ZSZ). Sdělení je možné učinit písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Evidenční orgán je povinen do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámit písemně, případně v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.
Veřejný funkcionář, který uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v čestném prohlášení, dopustí se tak přestupku podle § 23 odst. 1 písm. c) ZSZ. K projednání takového přestupku a uložení pokuty ve výši až do 50 000 Kč je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Evidenční orgán, který se z dostupných informací dozví, že se veřejný funkcionář dopustil jednání, které má znaky přestupku podle § 23 odst. 1 ZSZ, oznámí takovou skutečnost bezodkladně příslušnému orgánu. Podle § 13 odst. 8 ZSZ má každý právo oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření ze spáchání přestupku, že veřejný funkcionář porušil povinnosti podle zákona o střetu zájmů.
Uveřejnění soukromých majetkových dispozic veřejných funkcionářů dle zákona o střetu zájmů však k průhlednosti jejich jednání často nepostačuje, neboť k zastření skutečných finančních toků mnohdy využívají blízké osoby, zejména rodinné příslušníky. S ohledem na ochranu soukromí těchto osob však údaje o jimi nabytém majetku a příjmech nejsou veřejnosti přístupné. K odhalování podezřelých obchodů a zabránění legalizace nezákonně nabytého majetku ať už prostřednictvím rodinných příslušníků, či jiným způsobem, napomáhá specializovaný odbor Ministerstva financí – Finanční analytický útvar (dále jen „FAÚ“), který byl zřízen v roce 1996 jako „civilní finanční zpravodajská jednotka“ (Financial Intelligence Unit – FIU). Jeho působnost a široké pravomoci jsou zakotveny v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jehož úprava vychází z mezinárodních závazků České republiky a jejího členství v EU. Pojem legalizace výnosů z trestné činnosti odpovídá ve světě užívanému termínu praní špinavých peněz, kterým se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem (srov. § 3 odst. 1 zákona).
Mezi hlavní úkoly FAÚ patří přijímat oznámení o podezřelých obchodech od povinných osob (viz dále) a dále provádět jejich šetření, kontrolovat, zda povinné osoby plní stanovené povinnosti, zajišťovat spolupráci se zahraničními institucemi a vytvářet legislativu pro boj proti praní špinavých peněz. K tomu, aby FAÚ mohl efektivně plnit své úkoly, vymezuje zákon v ustanovení § 2 poměrně široce okruh subjektů, které jsou tzv. povinnými osobami. Jedná se o úvěrové instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva), finanční instituce (centrální depozitář, organizátory trhu s investičními nástroji, investiční společnosti, investiční fondy a penzijní fondy, platební instituce, poskytovatele leasingu, záruk, úvěrů nebo peněžních půjček atd.), kasina, obchodníky s nemovitostmi nebo zprostředkovatele obchodu s nimi, auditory, daňové poradce a účetní, v některých případech i soudní exekutory, notáře a advokáty a některé další subjekty vykonávající specializované činnosti či profese a osoby poskytující jiné osobě v zákoně definované služby. Povinným osobám ukládá zákon řadu povinností, zejména jsou povinny provádět identifikaci a kontrolu klientů, odmítnout uskutečnění obchodu v případě pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, odmítne-li se klient podrobit identifikaci nebo odmítne-li doložit plnou moc, za současného informování FAÚ, uchovávat informace a poskytnout je na vyžádání FAÚ, podávat FAÚ oznámení podezřelého obchodu, zpracovat tzv. systém vnitřních zásad. Z výše uvedených důvodů má FAÚ velmi snadný a rychlý přístup k bankovním údajům, informacím z oblasti cenných papírů, daňovým údajům apod. a to na rozdíl od policejních orgánů, které za účelem získání těchto informací potřebují zpravidla souhlas státního zástupce nebo soudce. Při výkonu své působnosti může dále FAÚ vyžadovat informace od policie ČR, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci. Pokud FAÚ na základě šetření oznámení zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podá trestní oznámení, a to přímo u Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, popřípadě může iniciovat další kroky příslušného finančního úřadu.
Povinné osoby a FAÚ přitom věnují zvláštní pozornost transakcím a obchodním vztahům s tzv. politicky exponovanými osobami, tj. osobami, které zaujímají nebo zaujímaly významné veřejné funkce, jejich nejbližšími rodinnými příslušníky nebo osobami známými jako blízcí společníci takových osob. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona je tedy za politicky exponovanou osobu považována nejen fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, jako je např. prezident a předseda vlády, ministr, náměstek nebo asistent ministra, člen parlamentu, člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu, člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech, člen správního, řídícího nebo kontrolního orgánu podniku ve vlastnictví státu apod., ale i její manžel/manželka či partner/partnerka nebo osoba v jiném obdobném vztahu, rodiče, děti a jejich manželé či manželky nebo partneři anebo osoby v jiném obdobném vztahu, dále osoba, která je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, nebo je o ní povinné osobě známo, že je s ní v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu, nebo je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch takové osoby. Jestliže se tedy dozvíte o podezřelém obchodu, do něhož je nějakým způsobem zainteresována politicky exponovaná osoba, neváhejte se obrátit s podnětem k prošetření na FAÚ (adresa: Ministerstvo financí ČR, Finanční analytický útvar, poštovní přihrádka 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1). V podnětu vyličte všechny rozhodné skutečnosti, které jsou Vám o podezřelém obchodu známy, a identifikujte jeho aktéry (např. pomocí veřejně dostupných údajů z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí apod.). Na vyrozumění o zjištěních šetření a jeho ukončení sice dle zákona nemáte nárok neboť FAÚ i povinné osoby jsou vázány mlčenlivostí o všech krocích, které v souvislosti s oznámením a šetřením podezřelého obchodu provedou, a to i vůči dotčeným osobám, nicméně nepochybně tak napomůžete k odhalení korupce a nezákonného nakládání s veřejnými prostředky.
Zpracováno ke dni 4. 7. 2011
Kontakt: poradna@oziveni.cz
Komentáře
Přidat komentář