Jak a proč předcházet střetu zájmů?
Střet zájmů nastává u osob, které jsou držiteli veřejné moci a u nichž v rozhodování dochází k rozporu mezi zájmem osobním (parciálním) a veřejným, který mají hájit; ani důsledné dodržování povinnosti předcházet vzniku střetu zájmů často jeho vzniku nezabrání, proto je nutné nastavovat pravidla pro jeho regulaci, aby se předcházelo korupčnímu chování; mezi nejúčinnější nástroje předcházení střetu zájmů patří majetková přiznání, kodexy jednání, vyloučení z rozhodovacího procesu a institut ohlášení zneužití funkce či podezření na takové zneužití.
Střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, jako je tomu v případě korupce. Střet zájmů je spíše stav zvýšeného rizika, kdy je osoba vystavena pokušení klientelismu, nepotismu či korupce.
V České republice dlouhá léta platil zcela nefunkční zákon o střetu zájmů (238/1992). Jelikož se nevztahoval na samosprávy, ale pouze na národní úroveň, a jelikož neexistovala politická vůle zákon zpřísnit a rozšířit, začalo sdružení Oživení prosazovat pro zastupitele samospráv etické kodexy jako nástroj prevence zneužití střetu zájmů.
Po vzoru úspěšné kampaně slovenských nevládních organizací za nový zákon o střetu zájmů jsme v roce 2004 začali prosazovat přijetí jeho tvrdší verze i u nás, mimo jiné ve spolupráci s Transparency International. Vycházeli jsme mimo jiné ze Seďmi zásad zákona o konflikte záujmov a s několika dalšími nevládními organizacemi jsme vyzvali zákonodárce k přijetí přísného zákona o střetu zájmů - viz Prohlášení Aliance Bezkorupce.
I přes snahy nevládních organizací je nakonec nový zákon o střetu zájmů (159/2006) spíše žalostným výsledkem několikaleté přípravy tohoto zákona a ani ne půl roku po jeho platnosti začalo Ministerstvo spravedlnosti připravovat jeho kompletní novelizaci.
Zájemcům o příklady zahraničních právních úprav střetu zájmů nabízíme Srovnávací studii právních úprav střetu zájmů vybraných evropských států, kterou zpracoval Parlamentní institut v roce 2005 jako podklad pro tvrobu a schvalování nového zákona o střetu zájmů. Pozn.: Parlamentní institut (PI) vyžaduje udělování souhlasu se zveřejněním svých studií. Tato studie je zveřejněna bez souhlasu PI, neboť dle našeho názoru se jedná o veřejné dokumenty, které vznikly na půdě veřejné správy za peníze daňových poplatníků. Tím samozřejmě není dotčena ochrana autorství studie.
